Land of Sinners

Tsss....jasně, že jsme fandily našemu doktorovi! Tomu se říká loajalita k vedení, milá Storm!

(žalovat se nemá, ale ohlásit se to musí: myslím, že můj mladší bratr Isamun vydání Věštce popisující jeho bitku s Fabienem právě použil při úklidu s prominutím zvratků. tak trochu - trochu víc - se opil. ale nejsem si jista, že si článek přečetl... v jeho stavu...
no nic, já jen aby si redaktorka Storm mohla doplnit statistiky využití a reakce na tyoto periodikum.)

Eternity: Děkuji, madam, za upozornění. Asi si opravdu sestavím statistiku použitelnosti svých novin. Vidím, že jsou zcela univerzální, hodí i po přečtení.

(O víkendu připravuji rekonstrukci Veštce, rozdělím rubriky na několik témat, aby to bylo přehlednější a nebylo všechno splácáno pohromadě s drby. Mějte prosím strpení, až to dodělám, zase začnou přibývat nové články. Děkuji. Storm)

Vzkaz od STORM:
Z nějakého důvodu se pod uživatelským jménem "Storm" nemohu dostat do Denního Věštce a tak oznamuji prostřednictvím Nymfy, že vkládání nových článků je na den nebo dva pozastaveno, i když mám už nějaké napsané. Musím totiž nejdřív všechny dosud vyšlé články z Věštce zkopírovat do DV na hlavní stránce portálu a nějakou dobu mi to potrvá. Díky za pochopení. Storm

Néééé, vůbec to té bonzačce nepřeju...

Tak jsem se byla zase trochu proletět do upířího klubu a omrknout místní krasavce. Už několikrát jsem Jean-Claudeovi v DV udělala bezplatnou reklamu, když jsem chválila jeho podnik a zábavu v něm. Teď ale musím konstatovat, že to, co nám ve své režii nabídl tentokrát, tady ještě nebylo.
Už jen to, že postupně poslal na pódium všechny své upíry a dlaky, se už samo o sobě vymykalo ze zavedeného stereotypu a řeknu vám, že to byla pastva pro oči. Každý z účinkujících předvedl svůj vlastní krátký program, zpestřený iluzí, která dokonale ladila s tématem jeho vystoupení. Každá z nich nás tak vtáhla do děje, že jsme ani nepostřehli, že se ve skutečnosti neprocházíme lesem, vonícím po jaru, ale že sedíme hluboce vmáčknuti do křesel hlediště (já osobně tedy přilepena na stropě) a zíráme na pódium.
Při Asherově iluzi bouřky jsem už málem vytahovala děštník, než jsem si zahanbeně uvědomila, že z tohohle mraku opravdu pršet nebude.
Věřte, že nerada, ale celé vystoupení musím veřejně pochválit, nápad Jeana-Claudea obohatit představení o iluze byl trefa do černého. Nádherně doplňovaly temnou atmosféru a nenásilně nám vtloukly do hlav varování, že přestože zdejší upíři jsou naoko mírumilovní, neradno si s nimi zahrávat. Umí totiž ovládnout naše mozky tak, že smrtelník vůbec nepostřehne, že dělá to, co vlastně nechce.

P.S. Opravdu děláte to, co chcete?