Angelův pokoj

[Angel]

Pokoj Angela,který trochu prozrazuje jeho posedlost starší dobou...no dobře, dobou jeho mládí.

[Angel]

+Vtáhne trochu dezorientovanou Neferet do pokoje, však taky není divu když jí provláček naprosto temnou chodbou. Na chvilku by docela rád Spikeovi přibouchl dveře před nosem, ale co se dá dělat Neferet je úlovek mladšího upíra, tak se musí podělit.+

[Neferet]

+snaží se po cestě zorientovat, ale bohužel nemá šanci, v tý tmě nic nevidí, takže se jen nechá vést, klopýtne, když jí Angel vtáhne do pokoje, ale naštěstí udrží rovnováhu, ale stočí se tak, že se opírá zády o Angelovu hruď, neubrání se, aby nepřeletěla pohledem místnost, nakonec ulpí pohledem na dveřích, došlo jí, že se nejspíš čeká na Spikea, přelšápne z nohy na nohu, nemají tam zrovna teplo a jí začíná být zima+

[Spike]

+Vklouzne do místnosti, nijak zvlášť nespěchá. Neferet už má na háčku a Angel ztratil sebeovládání, takže není kam spěchat. Zavře zasebou a zcela nesmyslně zamkne, možná proto aby jim Neferet neutekla. Jedným snadným pohybem schodí košili z ramen, chtiví úsměv na rtech. Tohle se mu prostě líbí+

[Angel]

+Obejme Neferet rukou kolem pasu, cití jak se mu zachvěje v náručí+ Jsi studená +podotkne, je to konstatování z naprostou jistotou+ Počkej přitopím +pustí jí zrovna když Spike vejde, vrhne na něj jeden nevrlí pohled za to že se tak coural+ Když máš dámu v ložnici tak k ní musíš spěchat +podotkne jeho směrem. Věnuje se zapínání kamen, ale po očku ty dva sleduje. Je to pro něj rozhodně příjemný pohled+

[Neferet]

Trochu. +špitne na jeho konstatování, tak nějak automaticky ucouvne dozadu, když Spike zamkne až se opře o jeden sloupek postele, střelý pohledem k Angelovi, tak nějak se u něj cítí víc v bezpečí, kor když vidí Spikeův chtiví úsměv, nechce couvnout, jen se začne cítit trochu nejistě, podívá se zpět na Spikea a přinutí se k úsměvu, ale prozrazuje jí rychle bijící srdce+

[Angel]

Neděs jí +zřejmě bude celou dobu Spikea napomínat. Je to totiž jeho oblíbená činost. Vrátí se k Neferet a vtáhne si jí do ochranitelského obětí+ Nedovolím aby ti udělal co nebudeš chtít +slíbí jí šeptaně do ucha. Ona už toho nasobě moc nemá, zato Angel sám je oblečení až běda, takže jí navede ruce na knoflíčky košile. Rozhodnutý jí ponoukat k iniciativě, když ona sema spíše jen postává a vyděšeně se rozhlíží+

[Spike]

+Tlumeně zavrčí, patří to Angelovi ne Neferet, ale může jí to vyděsit+ Co kdybys přestal kibicovat a taky mi nechal kousek +mluví o Neferet jako o něčem dobrém k jídlu. S prudkostí vlastní jeho osobnosti jí Angelovi vytrhne z náručí a přitiskne si její zadeček do slabin+ Já tě přeci neděsím, že ne lásko? +zavrní jí do ucha. Jednou rukou jí přejíždí nad zapínáním kalhot a druhou potěžkává v dlani její plné ňadro+

[Neferet]

+pokývá hlavou, na znamení, že bere jeho slib na vědomí, pochopí, proč jí navedl ruce ke knoflíčkům, srdce se jí roztluče trochu rychleji, když Spike zavrčí, ale ruce se jí nijak netřesou, když Angelovi rozepíná košili, dokonce to i stihne, než si jí Spike přitáhne prozměnu k sobě, lekne se, jelikož to nečekala+ Jenom trochu. +přizná se potichu, moc dobře ví, že ji uslyší i když šeptá, nachvěje se, když se její nahé kůže dotknou jeho studené ruce, ale rozhodně už to není strachem, když se dostane ze strnulosti a překvapení, stáhne Angelovi rozepnutou košili a přejede dlaněmi po jeho hrudi+

[Angel]

+I když stojí blízko ruce má podél těla a ty dva jen pozoruje. Asi má voyaerské sklony, ale lepší to než něco jiného. Konečně se k něčemu rozhoupe, vezme Neferetin obličej do dlaní a věnuje jí další ze svích poklidných polibků co se jí tak líbí. Sáhne dolů a stáhne jí kalhoty níž na boky, asi jen taky aby měl Spike přístup k chloupkům na jejím klíně.+