II. Hříšný ples

[Remus Lupin]

Styx:*vyjde s ní do zahrad* no to jsou mi vyhlídky...hm..a tady to taky není špatné..s tím výhledem...*rozhlídne se* no to mi neříkej, že by tady někde nebyl...*pokračují zahradami, Styx si drží u sebe, co kdyby z nějakého křa vyskočil nadržený šejk*a táámhle..*protáhne a mávne rukou mezi stromy*

[Fabien]

Fab: zachytí dlaní studivé něco, co jí Fab položil do výstřihu. vezme srdíčko do ruky a prohlíží si ho. jé! to je krása. vypadá, jako by tam byla křídla andělů... prohlíží si výjevy v modrém kameni. a políbí Fabiena hezky na rty. děkuju. zapneš mi ho? nastavuje se k nemu zády a podává oba konce řetízku. chce si ho hned vzít, srdíčko, bez ohledu na to, jak jí jde k šatům.
taky pro tebe mám talisman... hele. sáhne do kabelky a vloží mu do dlaně:

http://img62.imageshack.us/img62/2651/talisjesterka.jpg

Tir: Ty moje nádherná ještěřičko! +hrozně se mu šperk líbí. Vezme Tir kolem pasu, zvedne ji a zatočí s ní. Pak ji postaví a připne jí srdíčko na krk a nastaví ten svůj. +Taky bych to rád nosil, miláčku...

[André Bourson]

Sam: Ano, naše linie sahá až do 12. století. Jsem hrdý na svůj rod +odloží dopitou sklenku na stůl a otočí se k ní+ Netuším, jak vypadáš... rád bych se dotýkal tvé tváře prsty... abych měl určitou představu. Ale soudím, že takový příjemný hlas musí patřit pouze ke krásné tváři. A krásné ženy jsou vždy obklopené muži. Takže odhaduji, že přítele mít budeš. Dokonce bych řekl, že i spoustu nápadníků kolem +usměje se šibalsky+ Nechtěla by ses projít? Třeba po pláži?

[Tony Dolohov]

Becca: Možná to bude tím, že co tě znám, tak jsi byla vždycky rozpustilý diblík +uculí se+ Nedokážu si tě totiž představit, že bys patřila jednomu jedinému muži. Nebyla by to škoda? +mrkne na ni+ Myslím - a nechci se tě tím v žádném případě dotknout - že jsi nikdy nebyla žádná jeptiška, která si odepírá světské slasti +položí ruku na srdce a mírně skloní hlavu+ Pokorně se omlouvám, pokud jsem se spletl+

[Styx]

Remus: +drží Remuse kolem pasu a hlavu si opírá o jeho rameno+ Jaká je tady krásně teplá noc... když si vzpomenu, jak je teď u nás... brr... hned bych se sem přestěhovala +když Remus objeví minaret, jdou pomalu k němu a kochají se+ To je kouzelné... jako z pohádky Tisíc a jedna noc +rozplývá se pohledem na osvícenou věž a když dojdou až k minaretu, Styx pustí Remuse, sundá si boty a vykasá šaty+ Tak kdo bude nahoře první? +řekne se smíchem a než se Remus stačí vůbec rozkoukat, rozeběhne se po točitých schodech nahoru+

[Ares]

Ares: +otočí se po hlase a setká se tváří v tvář Aresovi+ Ale jistě, drahý Aresi, své sliby plním +usměje se na něj a nabídne mu ruku+

Usměje se, chytne ji za ruku a dá si ji kolem ramene. Odvede ji k parketu, kde začnou naštěstí hrát něco jako valčík (v podstatě jediný tanec, který jakž-takž umí). Jednu ruku jí dá kolem pasu a druhou drží v tanečním postavení. Jeden by si myslel, že to snad dělá odjakživa. Začnou tančit. Myslím, že ples se vám velice vydařil. řekne s úsměvem.

[Richard Prewett]

Richard: +zavrtí hlavou+ Představení bývají jednou za čtrnáct dní, vyplatí se to sledovat, člověk se to vždycky nějak dozví... +v očích jí zasvítí+ Šermovat? Ty umíš šermovat? Tak to musíme někdy zkřížit meče, protože já teda jako umím šermovat dost dobře. +trochuu zvedne nos+

Snad ještě nějaké to představení uvidím, než odjedu. +usměje se, ale ne moc vesele.+ Opravdu? +teď se zatváří dost ohromeně.+ To bych do tebe neřekl, že to budeš umět. +řekne vážně, no pak se začne culit.+ To tedy nevím, jestli by to bylo moudré. Náhodou mě dostaneš na lopatky a co pak? +mrkne na ni se smíchem.+

[Styx]

Ares: +nechá se vést na parket a tam začnou v pomalejším rytmu tančit+ Díky za uznání, to mě opravdu těší. Snažila jsem se, aby to byla vydařená akce a doufám, že se mi to trošku povedlo +řekne s úsměvem+ Pokud se nepletu, my jsme ještě neměli možnost spolu mluvit, že ne?

[Wenai Lafayette]

Tak... ještě neodjíždíš, ne? +usměje se na něj, tak zvláštně, jako by ho přemlouvala, aby nikam nejezdil+ Ale prosim tě, určitě me porazíš, jako nic, a kdyby ne, tak já to nikomu neřeknu. +mrkne na něj+ A čím šermuješ? Kordem?

[Richard Prewett]

Óóó...děkuji. +uculí se pobaveně.+ Ale co bych to byl za rytíře, kdybych se nechal porazit princeznou. +zatváří se pobouřeně, ale jak se do toho culí, moc mu to nejde. Všimne si jejího přemlouvavého pohledu. Usměje se o něco vážněji a zlehka ji pohladí po tváři.+ Ne, zatím ještě ne. +řekne tiše. Pak se ale opět usměje.+ Jo, no. Je to hloupé, ale ano. Náš rod má kořeny někde v 16. století a má rodina nedá dopustit na tradice. Takže jsem se musel s kordem povinně naučit šermovat. Předpokládám, že ty upřednostňuješ meče, pravda?