Putyka

[Wenai Lafayette]

Když vejdete dovnitř, tak vás pohltí oblak tabákového dýmu a na vaše čichové buňky zaútočí podivný zápach složený převážně z kyslého piva a ty ostatní složky radši nezkoumejte. Stoly jsou flekaté a místy ohořelé a podrápané až přes několik vrstev nátěrů. Na zdech jsou sem tam nějaké vzkazy nebo filozofická zamyšlení typu: Dej sem ještě pivo. U stolů je několik hostů, někdo hraje kostky, jiný šachy nebo drábky. Není tu nic neobvyklého, když si někdo mluví pro sebe nebo je porostlý srstí.

[Rebecca Altamirano]

Objeví se před přesně takovou hospodou, jakou čekala. Jak ji Ares tak drží, vzhlédne a zadívá se mu do očí. To, že sis nevšiml, že chodím ozbrojená, beru jako lichotku. Odpoví na jeho otázku a uculí se.

[Ares]

No jo, nejspíš jsem se vždy koukal trochu jinam. ušklíbne se a v očích se mu pobaveně zablýskne. Víš o tom, že hezky voníš? zeptá se tiše. Jelikož ji pořád drží, nemůže nenasát její vůni. Usměje se a až pak ji pustí. Dámy mají přednost. Zvlášť když jsou takhle ozbrojené. Mrkne na ni a nechá ji jít první… to ale neznamená, že by nezasáhl, kdyby se na ně od dveří někdo vrhl. Spíš si ji jenom chce pořádně prohlídnout odzadu.

[Rebecca Altamirano]

Jo, to je taky možnost. Zasměje se. Ehm..vážně? Díky... Usměje se trochu rozpačitě a aby to trochu zakryla, prohrábne si vlasy a kousek odstoupí. Tak, jdem omrknout terén. Usměje se a sama jako první otevře a vejde. Do nosu ji ihned udeří typický odér podobných náleven, ale nevadí jí to, spíš si vybaví "časy svého mládí" a slabě se pousměje. Vykročí dál a cestou ke stolku stihne zmapovat ostatní osazenstvo. Usadí se ho u jedno ze zadních stolů, počká až si sedne i Ares. Pak se pohodlně opře a nohy hodí na vejdlejší židli. No...nevím jak tobě, ale mě se tu líbí. Zazubí se spokojeně.

[Barman]

+řijde tam a kývne na ně+ No? Co to bude?

[Ares]

Becca: Usměje se téměř spokojeně, když Becca trochu znervózní. Říkám jen pravdu. ušklíbne se. Vejde hned za Rebeccou a jelikož jí celou dobu kouká na zadek, kdyby ho tam chtěl někdo ode dveří odprásknout, nebylo by to nic těžkého… Posadí se naproti ní a pohodlně se na židli rozvalí. Kotník jedné nohy si vyloží na koleno druhé a při tom Beccu pořád s mírným úsměvem pozoruje. Zdá se, že se tu cítíš docela spokojeně. To bych do tebe snad ani neřekl. usměje se. Jo no, zdá se, že tu nikdo nemá sekyru. Rozhlédne se konečně kolem sebe.

Barman: Proměří si ho lhostejným pohledem. Jaký nejlepší nepančovaný alkohol tu máte?

[Barman]

Nic pančovanýho nemáme. Ale jestli chce něco, po čem vám zaručeně neodejde zrak, tak bych vám doporučil tu whisku. +klepne prstem do lístku na Locke´s+

[Rebecca Altamirano]

Tak proti pravdě nemůžu namítat vůbec nic. Mrkne na něj s úsměvem. A kdyby v sobě měla jen o trochu míň alkoholu, nejspíš začne být z toho jeho pohledu lehce nervózní. Jo, je to tu fajn. Tak neřekl? Zazubí se. No a přesto byly časy, kdy jsem v podobných knajpách trávila podstatnou část svého života. Usměje se. A musím přiznat, že to nebyly právě klidné časy. To až poslední dobou jsem nějak...zpohodlněla...asi... Nakrčí malinko čelo, když si to uvědomí.

Barman: já jsem rozhodně pro, i když nám myslím, jen tak po něčem zrak neodejde. Pousměje se nevinně.

[Styx]

(našel by se tady odvážný pokerový hráč, který by si zahrál s Tonym poker? Ale upozorňuji, že Tony je v tom skvělý a bacha, je rváč;))

[Wenai Lafayette]

(Tak leda prší, já karetní poker neumim )