Královský dvůr - nádvoří

[Samuel Antares]

Jelikož dojdou do hradu a není tedy nikde nikdo, začne mluvit bez zbytečných formalit. Více se znám s Eillen. Delší dobu jsem byl jejím ochráncem. vysvětlí. Jejího muže tak dobře neznám - moc často spolu do styku nepřicházíme. A omlouvám se za to slovíčkaření. Víte, je třeba dodržovat protokol, ale protože si jak král, tak královna nepotrpí na formality, platí zde nepsané pravidlo. Pokud vás nikdo neslyší, můžete mluvit jak chcete. král sice vysloví normálně, ale u královna to zní trošk nepřesvědčivě - jde poznat, že pro něj je to prostě Eillen. Vy máte to štěstí, že je znáte hlavně ze soukromé stránky. Ve vašem světě mají možnost žít obyčejný život, kterému se jim zde nedostává. vede ji prázdnou chodbou, na které jsou rozvěšené obrazy krajin

[Neferet]

+trochu zkoumavě se na něj podívá, když se tak neformálně rozpovídá, ale téměř hned se zatváří normálněji+ Vidíte? A tohle mi nikdo neřekl. +pousměje se, když jí řekne o nepsaném pravidlu+ Jak jste řekl, znám je z jejich "obyčejného života". Nikdy je nenapadlo mi poradit, jak bych se měla případně správně chovat. Člověk pak automaticky najíždí do toho jak byl vychován, ale po roce strávených mimo domov to jde dost těžko. Ale i tak jsem zvědavá na jejich "neobyčejný život", i když tak nějak počítám, že nebudou mít moc času. +přiznává se, když si uvědomí co udělala, tedy že se asi moc svěřovala, začne se zaujatě rozhlížet okolo+

[Samuel Antares]

Nemějte jim to za zlé. Pokud máte možnost žít normální život, lehce zapomenete na povinnosti, které vás čekají v druhém domově. Určitě vás nechtěli postavit do nepříjemné situace a jen vás zapomněli připravit. Tedy, zapomněla, bych měl říct, protože je mi jasné, čí to bude chyba. usmívá se při narážce na Eil a její snahu zapomínat na nepříjemné věci. Co se týká času, věřím, že si ho na vás udělají. Jinak by vás sem nezvali. Ačkoliv u krále nemohu nic slíbit. Ten jistě bude mít mnoho práce, ale je proslulý tím, že si dokáže udělat čas na každého. A myslím, že uvítá jakékoliv milé zpříjemnění času. pomalu se blíží k pokojům, kolem pobíhají služebné, ale vůbec jim nevěnují pozornost. Teď si je stoprocentně jistý, že se Eillen i Creagan vrátili, protože takhle rušno tu dlouho nebylo. Služebné vynášejí vyměněné povlečení, jiné nosí čerstvé květiny do váz a další oprašují portréty a stolky.

[Neferet]

Já jim to nemám za zlé, moc dobře vím jak snadný je zapomenout na život plný povinností a prostě žít ten, po kterým jste vždycky toužil. +pousměje se+ Ano, je mi to naprosto jasné. +jen tak tak zadrží smích a jen se usměje+ Zase bych je nerada moc zdržovala. Chápu, že toho mají hodně. +na chvíli se zahledí z okna okolo kterého procházejí+ Ale i tak doufám, že mi to tu alespoň trochu ukáží. Hodně o tomhle světě mluví, takže bych ho ráda poznala o něco blíž. +instinktivně uhne do strany před služebnou, která se žene s vázou plné vody a květinami, bohužel na tu stranu na které jde Samuel, takže do něj strčí až se jí z toho nárazu trochu zapletou nohy+ Ježiši.... promintě, nechtěla jsem... +začne se okamžitě omlouvat a maska jde na pár okamžiků dolů+

[Samuel Antares]

Určitě si čas najdou. A pokud by se vám zdálo, že ho pro vás mají málo, můžete se obrátit na mne a slibuji, že se je pokusím zastat. nabídne jí s úsměvem. Chce ještě něco dodat, ale trošku se lekne, když do něj při úhybném manévru strčí. Ustojí to, a pevně semkne rámě, do kterého je Neferet zaháknutá, takže udrží i jí. Na chvíli se zastaví, aby nabrala ztracenou rovnováhu. Nic se nestalo. rozesměje se a potěšeně si všimne, že její maska je pryč. Pomyslí si, že tak jí to mnohem víc sluší, ale nic neřekne.

[Neferet]

To je od vás moc milé, skutečně, ale nerada bych vás zdržovala od vašich povinností. +zatváří se trošku rozpačitě, ráda by jeho nabídku přijala, ale skutečně ho nechce zdržovat+ Vždycky si to tu snad mohu projít a pokud se ztratím, tak budu ztracená. Všechny cesty vedou do Říma. +výmluvně pokrčí rameny. chvíli ho jen sleduje jak se směje, ale nakonec to nevydrží a začne se také smát+ Někdy jsem opravdu nešikovná. Ještě chybí abych si při tom šlápla nešikovně na sukni. +kroutí nad tím hlavou+

[Samuel Antares]

Zdržovat mě určitě nebudete. Kdybych neměl čas, nenabízel bych se. odpoví pravdivě. Kdybyste nenosily tak dlouhé sukně, tak by sice nic nehrozilo, ale zase bychom my muži neměli možnost se zachovat galantně. nadhodí s úsměvem Jen doufám, že jste si šaty neponičila - bylo by jich škoda - opravdu vám sluší. složí jí kompliment. Najednou kolem projde majordomus, Samuel ho zastaví a zeptá se na pokoj pro Neferet. Majordomus slíbí, že zjistí, který pokoj má být pro slečnu a s úklonou odejde.

[Neferet]

Tak v tom případě budu velice poctěna. +usměje se na nej+To máte pravdu, uchudily bychom vás o takovou příjemnou povinnost. +zazubí se vesele, ale když si uvědomí co dělá, zase se uklidní a tváří se normálně, přeje si rukou po vršku sukně+ Myslím, že jsou v pořádku. +usměje se, chce něco poznamenat k tomu komplimentu, přeci jen jí málo kdo řekne, že jí to sluší, kluci jí to řekli za celou dobu snad třikrát, ale to už jde okolo nějaký další cizí muž a Samuel ho zastaví, vyhlédne proto okna a nenápadně poslouchá, sice zjistí jenom, že se ptal na její pokoj, ale co už+ Vsadím se, že na mě zapoměli. +nemyslí to zle, jelikož se jí v očích vesele zablíská+

[Samuel Antares]

Je trošku zmatený, jak neustále mění svůj výraz. V duchu si poznamená, že se na to musí zeptat Eillen. Neřekl bych, že by služebnictvo na něco zapomnělo. Můžeme si být jistí, že naše společná přítelkyně jen zapomněla předat pokyny. neříká její jméno, protože je kolem dost lidí, ale je jasné o kom je řeč. A pokud by pro vás neměli žádný pokoj, můžete vystrnadit své hostitele z jejich pokojů - měla byste na to plné právo. usmívá se. Majordomus se zatím vrátí a s úklonou oznámí, že pro hosta je připraven fialový pokoj. Jen si pomyslí, jestli to má být nějaký vtip, že dostala ten pokoj a má na sobě fialové šaty nebo je to jen nějaká náhoda. Nahlas nic neřekne, opět se ukloní a odejde za svojí prací. Dobře, fialový pokoj, máte štěstí. Budete mít klid a krásný výhled z balkonu. vysvětlí jí a znovu se dá do chůze. Za pár minut tam budeme

[Neferet]

Oh... ale já myslela právě na naši společnou přítelkyni. Nepochybuji, že tady máte skvělé služebnistvo. +uvede na pravou míru, co myslela a mile se usměje, tentokrát už vydrží s tím klidným výrazem+ Nejsem si jistá, zdali by ze sebe nechali udělat jen tak bezdomovce. +usměje se a nenápadně si prohlédne majordomuse s poznámkou, že by si na něj měla dát pozor, nějak se jí nelíbí+ Opravdu? +usměje se+ Tak to už se moc těším. +srovná s ním krok a nenápadně se rozhlíží kolem sebe, snažíc si zapamatovat kudy se sem dostali+