Vstup do vlkodlačího doupěte a obývací pokoj

[Remus Lupin]

Copak jsi se pomát, pse?!*vrčí, jak ho Romulus táhne ze schodů za šos, ja ví, že panička přišla* Uhm...uf...*skoro se přizabije mezi dveřma, které otevře a psék vylítne ven, mává ocasem a strká hlavu Styx pod ruky* No, tak asi je jasné, za kým si myslí, žes přišla...*usměje se na Styx a líbne ji na přivítanou* Pojď dál....nebo toho cvoka nedostanu zpátky do baráku, než půjdem....

[Styx]

+jak se otevřou dveře a vyřítí se na ni Romulusek, přivítá se s ním, pohladí ho, podrbe za uchem+ No po tobě se mi tedy stýskalo, ty uličníku. Podívej, co pro tebe mám +vytáhne z kapsy buvolí kostičku a psék se ihned po ní vrhne, málem jí ukousne ruku a odnese si ji do pelechu, tu kost, kde ji začne zuřivě okusovat+ Tak snad bude od něj chvíli pokoj +zasměje se a konečně přistoupí k Remusovi+ Ahoj... jak se máš? +políbí ho něžně cestou dovnitř+

[Remus Lupin]

Rozmazluješ ho...*uculí se a Romulusek v pelechu jen zasvítí očima, že jeho kost* no já ti ji neberu, ruce mám rád...*vejdou dovnitř* Ale tak...jde to...co ty?*koukne na ni* máš nějaké přání, kam bys chtěla jít?*zeptá se*

[Styx]

Copak tebe nerozmazluji? Mám pro vás dva slabost +mrkne na něj s úsměvem+ Nemám žádné speciální přání, kam bychom mohli vyrazit. Na Mýtince to mám ráda, je to takové naše osudové místo +usměje se+ Anebo bys mi mohl konečně zhodnotit ten můj srub. Nějaké jídlo se tam určitě najde, včera se mi povedlo ulovit bažanta.

[Remus Lupin]

Hm...proč ne, alespoň to tam konečně uvidím...*přikývne* tak vezmu něco s sebou a můžeme jít tam...*dojde do kuchyně a posbírá, co by se jim mohlo hodit k jídlu a za chvíli je zpátky* tak mě veď...

[Styx]

+zasměje se, jakou zásobu jídla si bere sebou+ Neboj se, hlady tam v té pustině neumřeme +chytne ho za ruku a přemístí se s ním na sever+