od Syriana Spinnel » ned čer 24, 2012 2:01 pm
+Slunce nad hlavou jí putuje dál a dál a Syr je pořád na vrcholku, momentálně sleduje jednoho nádherného Ara, když sezná že je načase sejít dolů k Viktorovi, aby se o ni nebál. Ale jen se podívá dolů, tak se jí zatočí hlava a Syr se pevně chytne kamene, skoro ho objímá a je dosti zoufalá, protože na svou hrůzu z výšek dočista zapomněla.+ Viktore, pomoc, +kňourne a po dalších x desítek minut ji napadne poslat patrona, ale pak si uvědomí, že jsou tam i mudlové+ Viktore...
Nil mortifii sine lucre
HERE WE STAND