Tapír

[Styx]

Tapír čabrakový (Tapirus indicus)

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: tapírovití (Tapiridae)
Rod: tapír (Tapirus)

[Styx]

Popis: Dospělý jedinec dorůstá až 2,5 m délky a 1 m výšky. Jeho tělo obepíná tlustá kůže a je porostlá krátkou jemnou černou a bílou srstí, podélný pruh bílé srsti většinou pokrývá jeho torzo a zadní část, černou srstí je obrostlý na končetinách a hlavě. Tvarem těla, chůzí a způsobem života se vzdáleně podobá vepři, přestože s ním není geneticky příbuzný. Z jeho velké hlavy se zužujícími se čelistmi zploštělých zubů, přizpůsobených k přežvýkávání potravy a malými, téměř chobůtkovitými ústy, vystupují nosní kosti, vytvářející oporu pro měkké části nosu. Do stran orientované velké černé oči a kratší, zašpičatělé uši, schopné registrovat zvuky nezávisle na sobě, mu poskytují informace o případném nebezpečí v jeho okolí. Na zadních nohou mají tři prsty, z nichž největší je prostřední, na předních pak čtyři prsty, na třetím, nejvyvinutějším z nichž je nejlépe patrné kopýtko.

Výskyt: Jeho typickým a původním prostředím jsou subtropické a tropické pralesy, přizpůsobil se ale i na savany porostlé řídkou vyšší vegetací. Tapír indický se vyskytuje v Malajsku a Siamu.

Způsob života: Tapír čabrakový je býložravec a přežvýkavec. Přes den hledá stín pod porostem keřů a menších stromů, za potravou vyráží až navečer. Tapír žije v menších stádech, můžeme však narazit i na samotáře. Téměř vždy se vyskytuje v dosahu vody, v níž dokáže v případě nutnosti výborně plavat. Ve svém teritoriu mají tapíři vyšlapané cesty, po nichž jsou za potravou schopni putovat až do svahů hor. Živí se rostlinnou potravou, skládající se z listí většinou zemědělských plodin a bylinných výhonků.

Rozmnožování: Po oplodnění jsou samice tapíra 13 měsíců březí. V jednom vrhu přivedou na svět jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta jsou od narození černobíle pruhovaná a velice hravá. Jejich jídelníček, zpočátku tvořený mateřským mlékem postupně přechází na jejich přirozenou bylinnou stravu. V době jejich největší zranitelnosti ztrácí jejich matka bázlivost a je schopná je ochránit i před většími šelmami.

[Styx]