Moje komnaty

[Storm]

(sex, a ne Storm, ale já jako moje postava:-D Ale Arese taky, zdá se, že se bůh docela vyzná:-D Ale nenechte se rušit a smazejte si mě tady:-))

[Rebecca Altamirano]

(kde mám hergot ten bioloit?! )

Její vlastní vyvrcholení ji dostihne o pár okamžiků později a v divoké vášni mu nehty sjede po zádech až se na některých místech objeví drobné kapičky krve. Zrychleně oddechuje a opře se čelem o jeho rameno. Pomalu uklidňuje divoce bušící srdce a na rtech jí pohrává slabý, spokojený úsměv.

[Ares]

(jistě že se bůh vyzná, od toho je bůh;))

Tiše sykne, jak se mu její nehty zaboří do kůže a její hýždě sevře v dlaních ještě víc, jak ještě doznívá jeho vlastní vlna rozkoše, když si to ale po chvilce uvědomí, stisk povolí. Opře si tváře o její temeno, vdechuje vůni jejich vlasů a sám chvíli oddechuje. Škrábance na zádech se mu po chvilce samy zhojí. To bylo... usměje se, jak má potíž najít správná slova. Pohladí ji jemně po zádech a do vlasů jí vtiskne polibek. ...takové, že jsi mě zbavila slov. řekne nakonec a pořád se usmívá.

[Rebecca Altamirano]

Po chvíli se odtáhne a s pousmáním se mu podívá do očí. Vzít bohu řeč...tak to se mi ještě nepovedlo. Uculí se pobaveně a políbí ho na rty. Pak se natáhne přes něj ke skříňce vedle postele, otevře ji a ze skříňky se vyklube minibar. Obratně si nalije skleničku Jacka, uloží se vedle něj a spokojeně ucucává. Dáš si taky? Koukne na něj a nabídne solidárně. Přitulí se mu k boku a podrží mu skleničku před nosem. V očích jí uličnicky blýská.

[Ares]

Jsem si jist, že toho dokážeš ještě mnohem víc. usměje se a lehce jí kousne do dolního rtu. Opře se zády o čelo postele, přičemž si polštář dá pod záda a s úsměvem na rtech jí nepřestává sledovat. Když si lehne vedle něj, obejme ji kolem ramen. To snad nemůžu odmítnout. Uculí se pobaveně. V dlani sevře její ručku, ve které drží sklenku a přiloží si ji ke rtům, než se však napije, zeptá se s mírně pozdviženým obočím. O čem přemýšlíš? že má Becca v očích ten uličnický výraz.

[Rebecca Altamirano]

Pousměje se. Tvoje víra v mé schopnosti mi lichotí. Uculí se a políbí ho na hranu čelisti. O čem? Já ani nevím, mám pocit, že momentálně nemám v hlavě příliš smysluplných myšlenek. Zasměje se.

[Ares]

Řekněme, že po tom našem souboji jsem ochoten uvěřit čemukoliv. Ušklíbne se pobaveně. Natáhne se a políbí jí do vlasů. Přisune si tu sklenku ke rtům a napije se. Zasměje se. Přiznám se, že jsem na tom podobně. Natáhne se pro přikrývku a oba je přikryje. Co říkaš na tu výzvu ve Věštci? Bránila by ses, kdybych tě navštívil s pomlázkou? Uculí se a v očích mu pobaveně zasvítí.

[Rebecca Altamirano]

Zachumlá se do přikrývky, a pobaveně na něj koukne. Jo tak s pomlázkou? Bůh války s pomlázkou? Představí si to a vybuchne smíchy. No...pro mě za mě, klidně. Myslím, že jenom ten pohled by to za pár šlinců na zadku stál. Kroutí nevěřícně a pobaveně hlavou.

[Ares]

No co? cuknou mu koutky, jak se Becca začne smát. Jenom se tím nedají useknout končetiny. Ale zas se tím dají poplácat jiné zajímavé části. Ušklíbne se a pod peřinou Becce sjede rukou na zadeček a trochu jí ho omáčkne. Mě ta situace za těch pár šlinců také stojí, jenom z druhé strany. Chytne jí za bradu a přitáhne si ji nekompromisně k polibku. Víš že není moudré smát se bohu války. Šeptne do polibku.

[Rebecca Altamirano]

Jo poplácat..no to jo. Uculí se. Není moudré? Zamrká na něj neivnně. On to snad někdy někdo kromě mě zkoušel? Pozvedne zvědavě obočí a zlehka se otře svými rty o jeho a naznačí kousnutí.