Kuchyně s jídelním koutem

[fatamorgana]

je hrozně zvědavá a má dobrou náladu, protože Tony reagoval na její vzkaz tak rychle a opravdu svědomitě. důvod? bude číslo s otevíráním konzervy? v očích jí hrajou ohníčky. pak Tony odklopí nerez-poklop, vyvalí se oblaka páry a vůně. fata zvědavě kouká, co Tony vytvořil. usměje se na něj obdivně. Tony, vypadá to moc hezky... jestli ty nebudeš estét... zvedne k němu oči. a voní to jako něco, co se dá jíst klidně i bez speciálního výcviku k přežití. má to nějaké jméno?

[Tony Dolohov]

Tu konzervu odložíme na později +usměje se a když mu Fata pochválí jeho kuchařské umění, napýří se jako páv+ Estét asi těžko, všechny ingredience jsem smíchal dohromady +zasměje se+ Měla být každá naaranžovaná odděleně, ale jaksi se mi to nepovedlo +koukne na ni roztomile provinilým pohledem+ Ono se to v ústech stejně smíchá +mávne rukou+ Jméno? +pozvedne udiveně obočí+ Tak to mě nenapadlo pojmenovat to +pokrčí čelo přemýšlením+ Co třeba... Tajemství moře? +uculí se a pustí se do servírování, nešikovně ji to naplácá na talíř, snaží se to trochu upravit, aby to vypadalo a pak nandá sobě+ Dobrou chuť

[fatamorgana]

usmívá se polichoceně, že pro ni vařil, i když domácí práce zrovna nejsou jeho styl. vypadá to a voní tak - středomořsky. "Tajemství moře" docela sedí. pokývá hlavou a chopí se vidličky. zkusmo napíchne dvě tři věci, které poznává, asi tu krevetku a salát červeneý, a vsune do úst. chvíli zkoumá chuť a pak s úsměvem nakloní hlavu. prohlašuji to za jedlé. a dokonce dobré. tváří se seriozně a taky to tak myslí. a nandá si na vidličku další sousto. prohlíží si ho u jídla přes stůl. a jak se vlastně máš? já na tobě často nepoznám, jakou máš náladu.

[Tony Dolohov]

+pozoruje ji zvědavě a trochu i nervózně, když opatrně ochutnává ingredience a čeká na její ortel, na rtech se mu objeví úsměv, když Fata kriticky odsouhlasí, že je to k jídlu+ Tak se do toho pustíme, ne? +mrkne na ni a chopí se příboru+ Ani nemůžeš poznat, jakou mám náladu, nebo jak mi skutečně je. Nedávám to najevo a často klamu tělem, abych zmátl nepřítele. V tuto chvíli mi je ale skvěle +usměje se tajemně+ A není se čemu divit, ve společnosti tak krásné ženy se muž musí cítit jenom příjemně +spolkne sousto a pokývá hlavou+ Jíst se to dá +pochválí se+

[fatamorgana]

pustí se do jídla klidně, už se spíš věnuje konverzaci, nez zjištování, co přesně vkládá do úst. přesto se dá říct, že si jídlo - jemně pikantní a z dobrých surovin, tedy nemůže být jiné, než dobré - vychutnává. když líčí že klame tělem, zavrtí hlavou trošku a prohodínejenom to. zasměj se a napije se bílého vína. ano, to musíš. nakrčí nos a usměje se. to je dnes večer tvá svatá povinnost. cítit se dobře, nakrmit mě, tančit se mnou... hmm, podívá se na sklenku. dobré... hodí se k tvému Tajemství. rozmazluješ mě.

[Tony Dolohov]

Už jsi byla na té dovolené, jak jsme spolu minule u tebe mluvili, nebo se teprve na ni chystáš? +docela mu to jídlo chutná, až se sám diví, že to zvládl+ Ale v tom případě milá povinnost +usmívá se a každou chvíli zvedá zrak od talíře, pozoruje ji+ Pamatuješ si na naše první setkání? +odloží příbor a vezme do ruky sklenku vína a labužnicky jej vychutnává+ Tehdy jsem vůbec nevnímal, jak jsi přitažlivá. Teď se nemohu vynadívat +usmívá se+

[fatamorgana]

ano, pracovní dovolená... to už mám za sebou. a dokonce jednu akci navíc. cestování bylo za posledních pár dní hodně. a daleko. bylo to docela fajn. měla jsem i čas přemýšlet... upije vína a podívá se na něj přes sklenku. taky jsem se trochu opálila... pokračuje v jídle a přichází mu čím dál víc na chuť. pamatuju. usměje se a sklopí oči. a pak je zvedne a taky si ho prohlíží. to já jsem na svůj pozorovací talent docela pyšná...

[Tony Dolohov]

To jsem rád, že už to máš za sebou. O čem jsi přemýšlela tentokrát? +zvědavě+ Tak opálená? Hm... a v kterých partiích? +na rtech mu pohrává lišácký úsměv a pohled mu klouže po jejích nahých pažích+ S ohledem k tomu, čím se živíš, se dá předpokládat, že tvůj pozorovací talent bude silně vyvinut +pohlédne jí upřeně do očí a spoutá ji pohledem tak, že mu nemůže uhnout zrakem+ Cos vypozorovala na mně? +tvář má kamennou jako bysta na pomníku+

[fatamorgana]

hlavně o tom, jak se zbavit svých zmatků. dojí a odloží příbor. otře si rty ubrouskem, zmačká ho v dlani a položí na talíř. můžeš zkusit hádat, kde všude. olízne si rty, jak se napije vína. a usměje se záhadně. co jsem vypozorovala na tobě? tenkrát poprvé? hraje si se skleničkou a natáčí ji, víno se rozlévá po skle a mění odlesky, nechává kapky na stěnách poháru. zvedne oči a podívá se mu do jeho. ty už si to nepamatuješ? to mě mrzí. přece, že se s tebou chci vyspat. dvě vteřiny se mu ještě dívá do očí a pak sklopí řasy. za minutku se zasměje. a taky jsem se tě na dost věcí zeptala, Tony, a tys odpověděl. nebylo by fér hrát si na vědmu.

[Tony Dolohov]

Taková silná žena a neumí si poradit se zmatky kolem sebe? +nevěřícně kroutí hlavou, pak se trochu nakloní přes stůl+ Opalovala jsi se v plavkách, nebo... bez? +blýskne mu v očích a pak se rozesměje se+ Nepovídej. Nechce se mi věřit, že jsi už při našem prvním setkání věděla, že se chceš se mnou vyspat. Že jsem si to tehdy nevšiml +pořád se pobaveně uculuje+ Nebyl jsem tehdy moc příjemný společník +cuknou mu koutky (mluvíme o tom samém setkání v D&E?:)+