laboratoř

[Memory]

Vojde do miestnosti a naštvane za sebou zatresne dvere. "Robia tu cirkus ako v nejakej krčme!" mrmle si popod nos. Povyťahuje nejaké prísady a pustí sa do prípravy elixíru na zástavu krvácania a na opuchy. Pri práci sa pomaly ukľudní.

[Memory]

Domieša elixíry a už absolútne pokojná sa vráti na ošetrovňu.

[Memory]

Zastaví sa v Mungovi, keďže sa tam už dlho nikto neukázal a zabrúsi do laborky, kde sa pustí do súpisu elixírov. Prechádza sa tam hore-dole, čmára čísla do evidenčnej knihy a pritom si potichu mrmle, čo všetko bude treba doplniť.

[Angel]

+Jde do té nemocnice kam ho vzala Neferet. Neví kam jinam by šel. Felčarům z vlastního světa pobíhajícím kolem vás s bylinkami nevěří a tohle vypadalo alespoň trochu profesinálně. Už si Memořin pach pamatuje, všechny blondýnky mají pro něho specifický pach, tak ji snadno najde. vejde do laboratoře, přejde k ní, anižby mu třeba zavrzali boty a stoupne si přímo za ni. Chvilku pozoruje co tam dělá, než se ozve+ Dobrý večer Memory +pozdraví slušně svým docela tichým hlasem+

[Memory]

Aj keď to povie potichu, v tichu miestnosti to znie, akoby nahlas zakričal. Mem nadskočí snáď pol metra: "Pre Merlinove spodky!" v okamihu sa otočí a chvíľu jej trvá, než Angelovu tvár spozná, no i tak naňho chvíľu nechápavo zíza, kým sa konečne spamätá. "Angel! Ako ste sa sem, prosím vás, dostali?! Sem majú povolený vstup len zamestnanci!" sprdne ho hneď na úvod ...ale hlavne preto, že sa tak zľakla.

[Angel]

+Podívá se po dveřích kterými přišel, pak koukne na Memory a mírně pokrčí rameny+ Nebylo zamčeno +odpoví prostě, což je taky pravda. Kdo by za sebou zamykal dveře když je to navíc jistě v pro pacienty nepřístupné části nemocnice+ Máte na mě čas? +ano, trochu to když jsou sami v jistě ne zrovna obrovském letištním skladu zní mnohoznačně, ale on to tak nemyslel +

[Memory]

(tak to ju vôbec nenapadlo )

Ešte chvíľu sa s ním chce hádať, no po jeho otázke to nechá tak...naopak, zatvári sa trochu neisto a v jej očiach sa možno aj blýskne odtienok paniky, no na svojom hlase nedá skoro nič poznať. "Ehm....iste....tie vaše vidiny. Ešte stále ich máte?" (skutočne len skoro). V duchu sa modlí, aby nie, pretože k nápadu na jeho vyliečenie nie je o nič bližšie, než k objaveniu všetkouzdravujúcemu lektvaru.

[Angel]

(škoda )

+chvilku si ji měří, zdá se mu že je v jeho přítomnosti nějaká nervozní. Pak mu dojde že je sama z mužem, navíc upírem, v malé místnosti+ Neublížím vám +slíbí konejšivým hlasem a dokonce se i usměje. On vůbec není zlí člověk+ Ne, nemám je. Proto jsem tady +rozhlédne se po všech těch věcech tady okolo+ Nepůjdeme do... ordinace? +navrhne+

[Memory]

(lach, ten je sladký )

Teká trochu nervózne očami po miestnosti, pretože je jej jasné, že ju prekukol. Preto jej chvíľu trvá, než si uvedomí, čo myslel tým, že jej neublíži. Takže zistí, že ju asi zle pochopil a trochu sa uvoľní. Tiež sa usmeje a prikývne. "Ja viem." no následne sa zatvári trochu prekvapene. "Nemáte?" začína sa v tom strácať, no než sa ho niečo opýta, usúdi že ordinácia pre to bude vhodnejšie miesto. "Áno, poďme." prikývne, vyjde von a zamieri do ordinácie. Predpokladá, že ju bude Angel nasledovať.

[Angel]

+Nechá ji jít první, chvíli postává, pohledem krátce sjede na její zadní partie, taky kdo by nesjel, a pak ji pomau následuje. když za nimi zavírá dveře ještě znovu se po místnosti rozhlédne+