Pokoj s postelí

[Rebecca Altamirano]

Neříkal, ale nedivím se. Na pána pekel, je to docela fajn chlap. Vyculí se vesele. Jak ji pod sebou přišpendlí, přejede mu prstem přes nos a na rty. Hmm, a copak se mnou hodláš dělat, když jsem tvoje zajatkyně? Zajímá se zvědavě a v očích jí doutnají uličnické jiskřičky. Nehty mu zlehka přejíždí zezadu po šíji a spokojeně pod jeho polibky vrní. Ty mě ale víc... Mroukne a sklouzne mu rukama po zádech.