Bar - balkon

[yohannka]

(prááávě, my co fandíme záporákům sme museli zamáčknout slzu!)

[Rebecca Altamirano]

(Khu: sem s ním! heh no záporáci jedou, jen většinou dostanou docela na budku:D)

To mi povídej. Úlevně vydechne a rozhlédne se po tom svinčíku. Teda, neumět kouzlit, asi bych se šla rovnou někam zakopat. Uculí se a jako první mávnutím ruky odstraní obří kaluž krve. Takhle je to otázka pár minut. Mrkne na něj a několika dalšími složitě vypadajícími pohyby zrestauruje zbytek baru. Rozdrcený nábytek se poslušně naskládá kam má, rozbité láhve se zas spojí a postaví za bar, až je všechno v původním stavu. Ani nejde poznat, že by se tu něco stalo. Pak se podívá na Jasona a trochu zvážní. Ani nevíš, jak jsem se o tebe bála. Když jsem se přemístila, na okamžik mě napadlo, že jdu pozdě. Že jsem zase selhala... Dodá tiše a uhne pohledem.

[Jason]

*trochu mu povylezou očka z hlavy* tse..nač se namáhat, že jo...*kouká, jak se to hezky všecko poskládá* tak to můžem dělat brajgl častěji..*pak toho nechá, když ji vidí* myslíš, že je tak snadné se mě zbavit? *trochu se naježí, jako by už zapomněl co bylo* neříkám, že jsem měl všecko úplně pod kontrolou...*musí přiznat po chvíli a pak ji prostě přitáhne k sobě a obejme tlapkama..už zase hřeje* ale jsem rád, žes to stihla...*šeptne jí do ramene*

(heh, taky mi až bylo místama Aubreyho líto:D on je sice cvok ale člověk pro něj musí mít slabost:D)

[Khurrem]

(tak jo je tu strejda Jack teta Medovinka a bublibubli bublinky... může udělat párty )

[Rebecca Altamirano]

Přesně tak. Přece se nesedřu. Uculí se uličnicky a jak adrenalin i napětí opadl, stará Beccy částečně zadupala novou a zas převzala řízení:D Pevně ho k sobě přitiskne a čelo opře o jeho rameno. To já taky...hrozně moc. Špitne tiše a pohladí ho po zádech. Pak se trochu odtáhne a podívá se mu do očí. A už nejsi jedinej kdo hřeje. Uculí se šibalsky a popustí svou hřejivou moc, která je hned oba obejme a otírá se o Jasonovu stejně teplou, přesto odlišnou, energii, jako nějaká neviditelná mazlivá bytost.

(párty alá Bohnice, muheh )

[Jason]

*zazubí se a ještě víc se k ní přitulí i do hřejivé moci* to já rád...teplíčko...*stiskne ji tlapkama a pak ju pustí* budeš asi chtít jít...mám jít s tebou? *navrhne, i když nemocnice po zkušenostech zrovna dvakrát nemusí*

[Rebecca Altamirano]

Jestli chceš, budu ráda. Usměje se, pustí ho a kousek odstoupí. Nesnáším nemocnice... Zamračí se znechuceně. Ale kdybys tam byl taky, možná bych to zvládla. Mrkne na něj s úsměvem.

[Jason]

*zašklebí se* já taky...ale když nás bude víc, nebudem se bát vlka nic...*zamrká na ni* jen mi musíš slíbit, že si mě tam ti vaši...*nevzpomene si, jak jim to říkají kouzelníci*..doktoři..nenechají...*kouká jak ztracené ščeně*

[Rebecca Altamirano]

Rozhodně, ve dvou všechny zaženem. Uculí se. Tak to ti můžu odpřísáhnout, jakože se Rebecca jmenuju. To by si mohli jenom zkusit. Mrkne na něj s úsměvem. Tak, přemístíme se tam, nebo chceš jet radši autem? Dá mu vybrat a uculí se.

[Jason]

já vím, že to bude trvat dýl, ale..mohli bysme radši autem?*ošije se* to vaše přemisťování mi nedělá dvakrát dobře...abych jim tam neohodil primáře...*uchechtne se*