Westeros

[Syriana Spinnel]

Jednoruký: +zalomcuje s ní tou jednou rukou+ stávej holka, už budem na místě +a dá jí do ruky velký zralý pomeranč+

Syriana: +promne si těma rukama od cibule oči+ Kurvááá +zanaříká jak ji to začne pálit, ale pomeranč si vezme ráda+ jo no, tak dík +jde přes hlavní palubu, kde se jen motá námořníkům pod nohy a dívá se, jestli u kormidla není Wenai+

[Wenai Lafayette]

+jde do kajuty, hledá vak, ale nemůže ho najít, tak si řekne, že ho má asi Syr a vyjde na hlavní palubu, kde ji potká+ Nazdar. +kývne na ni a ukáže na Dračí kámen, který se pořád přibližuje+ To je pevnost, co? Kde je vak? +zeptá se pak, když ho u ní nevidí+

[Syriana Spinnel]

Hoj Dívá se na obrovskou kamenou pevnost To teda jo, jsem ráda že už jsme tu pak se k ní zprudka otočí ty ho nemáš? do-pr-de-le! uleví si já tuhle loď nesnáším!

[Wenai Lafayette]

+opře se o zádradlí a povzdechne si+ To mi povídej. To mi povídej... +pak k ní otočí hlavu+ Myslíš, že ho má smysl hledat? Na téhle lodi je přes šest set lidí. A navíc no... +ztiší hlas+ Není tu skoro žádnej magickej náboj.

[Syriana Spinnel]

Byli tam všechny naše věci, poznámky, obrázky.... Meč, moje meče! že já jsem tě poslechla +zatváří se zoufale a to že už teda nemají ani ty peníze od Joraha ani nezmiňuje+

[Wenai Lafayette]

+vyplázne na ni jazyk a pak kouká zase na přístav+

[Okolí]

+Loď přistane na svém místě v přístavu Dračího kamena a posádka začne dělat co má, aby co nejdřív mohli do putyk, když bordeli tam nejsou. V tom všeobecném shonu jak někteří už opouštějí loď, se k nim nachomítne Locke+
Vy se tváříte jak na funůse, jsme tu, jdem to zapít, chci už pevnou zem pod nohama, na chvílu +culí se jako vždy+

[Wenai Lafayette]

+vezme ho jednou rukou kolem ramen+ Už se nemůžu dočkat. +zazubí se na něj+ Ale chci se zeptat, neviděl jsi tu někde na lodi takovej fajnovej meč, co? +významně na něj hýbe obočím+

[Okolí]

Locke +kousne se do jazyka, asi má pro ni slabost nebo co, protože by jí to hned vykecal+ no možná +taky na ni významně zahýbe obočím+ hlavně mě neříkej, že nemý žádnou cenu

[Wenai Lafayette]

+významně se na něj koukne+ To ne, on má cenu, je to osobní hodnota, chápeš, je to to pouto člověka k němu, když mu byl dán jako vzácný dar. O to ti přece vždycky šlo. +zazubí se na něj+ On je totiž náš.