Recepce a vchod

[Dean]

Ty máš ale laťku dost nízko. +zazubí se+ No, to já právě vím. +pousměje se, vezme ji kolem ramen a přitulí si ji k sobě blíž, a nenápadně kouká, jestli ostatní vidí, že je tam s ním, taková kočka+ Jo, ale do tý doby to nebylo osobní. +opáčí umíněně + jo, s tím počítám. +pousměje se+ No, vlastně... v kouzelnickým světě je hranice plnoletosti 17. Takže já už budu taky za chvilku dospělej. +zašklebí se vesele+ Magie mi to ani nedovolí. +pousměje se+ Ale kdybych mohl, tobě bych to řekl. Což je asi nejspíš důvod, proč jsem ten slib musel složit. +uculí se+ Ale... učím se věci, o kterých jsem ani nevěděl, že jsou možný. +usměje se na ni+ A Jade... hodně mu o to jde. Tváří se že ne, ale jo. +zazubí se+ Ale určitě bych pár dní volna dostal, kdybys chtěla... vyrazit na tajnou vendetu. +pousměje se+

[Payne]

To asi mám, no. +souhlasí pobaveně+ No dobře, tak mám pravdu oba. +zasměje se tiše a přitulí se k němu+ Vážně? Tak to je bezva, budu moct plnoletost oslavit dvakrát. +okamžitě z toho vyvodí největší výhodu+ Magie je super. Fakt. Ale občas by bez ní byly některý věci mnohem jednoduší. +povzdechne si procítěně, ale koutky jí cuknou+ Ne, žádná vendeta. +zavrtí hlavou a pousměje se+ Ale proti pár dnům volna rozhodně nic namítat nebudu. +uculí se a oči jí rozpustile blýsknou+ Jsem ráda, že děláš to, co tě baví. +usměje se na něj+ Taky už jsem o tom přemýšlela. Víš, co budu dělat, až mě Becca naučí všechno, co chce, abych uměla. +zní zamyšleně, jakoby myšlenkami byla někde jinde+ Myslím, že chci pomáhat lidem. Ženám a dětem, které jsou jako já. +vzhlédne k němu, oči vážné a prastaré+ Přeživší. +pousměje se a znovu si opře hlavu o jeho rameno+ Nejspíš ne v žádné oficiální organizaci, ale sama za sebe. Ze stínů. Ve Státech Becca pomohla se založením speciálního útvaru pro oběti domácího násilí pro jejich komunitu. +je jasné, že myslí upíry+ Byl to skvělej pocit, vědět že dělám něco důležitýho. +usměje se+ Možná je to trochu hrdinskej komplex...+připustí po chvíli se smíchem v hlase+

[Dean]

Tak to mám nejradši. +zazubí se+ To máš pravdu. +uvědomí si to a uculí se+ To asi byly... ale taky bych byl poloviční. Vlastně si to bez ní vůbec neumím představit. +koukne na ni tak zamyšleně+ Jako jo, většinu dne nekouzlím, ale pořád to v sobě cítím, víš? Někde pod povrchem, že tam je. Jako další orgán nebo něco. +pokrčí rameny, a ani si neuvědomí, že než ho k sobě vzal Jade, vůbec o tom takhle neuvažoval+ Co? +usměje se, a dívá se na ni, jak je zamyšlená... a uvnitř přitom cítí něco nečekaně něžnýho, takovej zvláštní, hezkej pocit+ To je moc hezký, zlato. +usměje se+ Myslím, že to je parádní. Pomoct, když můžeš. +přikývne, dívá se jí do těch očí, starších než by k jejímu věku příslušely, a tak podvědomě natáhne ruku a pohladí ji po tváři+ Hrdinskej komplex je docela sexy. +zazubí se a uši mu lehce zrudnou+ Domácí násilí? U pij- jejich druhu? +překvapí ho to docela, nějak má zafixovaný upíry jako supersilný bestie, a neumí si představit, jak by je někdo násilnil+

[Payne]

To je jasný, magie je tvojí součástí. +přikývne vážně+ Vidím, jak ji používá Becca, aniž by se to uvědomovala. Nemusím být čarodějka, aby mi bylo jasný, že byste bez ní byli poloviční. +pousměje se měkkce+ Myslíš, jo? +uculí se trochu na to hodnocení hrdinskýho komplexu a oči jí trochu zajiskří+ No jo a bohužel to tam nebylo nijak vyjímečný. +povzdechne si a trochu se zamračí, když si vzpomene na tu spoustu žen a dětí v Domě bezpečí a na malou, plachou, ale statečnou Bitty+ Oni se fakt hodně liší od ostatních upírů, na který jsme zvyklý. Nejde jen o fyziologii, ale celá jejich společnost je...+snaží se chvíli najít správný slovo+ Je silně patriarchální. Viděl jsi, jak vypadají jejich chlapi...+střelí po něm pohledem a uculí se jen maličko+ ...ne že by ženy nebyly silnější, než běžný člověk a ani většina mužů tam nevypadá jako Bratrstvo. Ale přesto jsou ženy mnohem slabší. A hlavně to rozdělení postavení a rolí...+potřese hlavou+ Jejich nejvyšší vrstva, aristokracie, to je pro ženy doslova jako zlatá klec. Rozhodují za ně otcové, bratři, posléze manželé. A jejich v podstatě jediným úkolem je mít dítě. Měl bys vidět, jak strašně to Beccu vytáčelo. +uculí se pobaveně+ No na druhou stranu, oni z ní byli občas taky trochu nervózní. +očividně ji to moc bavilo sledovat:D+

[Dean]

Jo, je to na jednu stranu hrozná jistota. +přikývne+ Je to jako mít s sebou neustále zbraň. Teda magie je mnohem víc než zbraň, ale to vědomí, že nikdy nejseš bezmocná je... docela fajn. +uculí se+ Proto pak taky všechni tak děsně panikaříme, když se z nějakýho důvodu octneme bez ní. +zašklebí se nevesele+ Jo, jsem si tím jistej.+uculí se a vtiskne jí rychlou pusu+ Jo, vypadali, docela... neobvykle. +naznačí obří ramena+ To zní dost děsně. +zamračí se+ Možná je čas, abys tam pustila trochu jedenadvacátýho století. +zasměje se+ No, ale jsem rád, že jsi zpátky doma. +usměje se na ni a pohladí ji po rameni, a pořád ještě mu přijde děsně skvělý, že smí+ Doufám, že se teď budeme moct vídat trošku víc. +uculí se tak trochu spiklenecky, a pak mu oči padnou n hodinky+ Měli bysme se vrátit... ať nedostaneš zaracha hnedka první den, co se vidíme. +zazubí se, v životě by to nepřiznal, ale taky má trochu potřebu dokázat Beccy, že je spolehlivej, aby s ním payne pouštěla ven častějc+

[Payne]

Hmm, jo. Tomu přirovnání ke zbrani velmi dobře rozumím. +uculí se až příliiš nevinně, takže je jasné, že je nejspíš ozbrojená i v tuhle chvíli:D+ Nejenom zní. Bylo to šílený. +potřese hlavou+ No...pustily jsme. Ted už je to na nich. +povzdechne si+ Jo, já jsem taky ráda zpátky. +usměje se a je to úsměv, který má jen pro něj+ To taky doufám. Těším se na tu párty. +uculí se+ Jo, máš pravdu. +přikývne, když se taky podívá na hodiny a zvedne se.+ Nelíbí se mi, že s tebou ten čas nějak moc rychle utíká. +povzdechne si nespokojeně a pousměje se. Vyjdou společně ven a ona v náhlém návalu odvahy a sebevědomí, proplete své prsty s jeho. Srdce se jí trochu splašeně rozběhne, ale je na sebe fakt hrdá:D Až příliš brzo ale dojdou ke Guns, kde se zastaví.+ Ozvi se, až budeš mít čas, jo? +vzhlédne k němu a zadívá se mu do očí a až teď si naplno uvědomí, jak moc jí opravdu chyběl.+

[Dean]

+je si naprosto jistej, že je v tuhle chvíli ozbrojená, a stejně tak si je jistej, že by ho to asi nemělo tak vzrušovat , trošku si poposedne a chvilku intenzivně myslí na zkázu titanicu, aby si nemyslela, že je úchyl+ Jo, nemůžeš pomáhat nekomu, kdo si nechce nechat pomoct. +přikývne vážně, o tom taky něco ví+ Já taky. Mí kámoši o tobě dost slyšeli, jsou na tebe zvědaví. +zazubí se nevinně, ne že by se jim chlubil, ehm+ Já vím, mohl bych tu s tebou sedět celej večer. +pousměje se, a jak ho chytne za ruku, děsně moc se uculí, a pevně jim ty prsty proplete+ Jasně, ozvu. Teď se snad budou moct vídat častěji. +usměje se na ni, obejme ji kolem pasu, a nakloní se k polibku na rozloučenou, trochu ho protáhne, a pěkně pomalu, dlouze si hraje s jejími rty, nechce se moc rozjet, protože je mu jasný, že Becca tam má kamery, když v tom z krámku vypadne chlápek, málem je sejme. Je pěkně bledej, jako kdyby zrovna viděl upíra; Dean si Payne podvědomě přitáhne trošku blíž k sobě. Pak si uvědomí, že ten pobledlej obličej a vytřeštěný oči jsou mu povědomý, kde už ho jenom viděl? přimhouří oči a rychle hledá ve vzpomínkách, a v tom mu to dojde - na fotce vypadal mladší, nejmíň o pár let, teď očividně pohubl a přibyla mu tu a tam vráska, je zarostlejší, ale ty zrzavé vlasy a ostré rysy nezapře. Už ví, v čí složce byla tahle fotka zastrčená. Chlápek se na ně sotva podívá, koukne na svoje rozechvělé ruce a vypadne odtamtud+ Toho znám. +zamumlá Dean, soustředí se, a po chvilce z paměti vyhrabe k obličeji i jméno+ Jmenuje se Weasley... Carlton, nebo... Chester? +zamračí se zamyšleně, a ani si neuvědomí, že Payne pořád drží, a zatraceně blízko přitisknutou k sobě+

[Charlie Weasley]

*je úplně ponořený do sebe a rozhodnutý se co nejdřív někde zpít totálně do umrtvení, že si ani nevšimne těch mladých, co se miliskují přímo před vchodem a málem je porazí. Naštěstí měl ten kluk skvělý instinkt a včas uhnul. Charlie pk něm jen letmo sklouzne pohledem, ruce vražené hluboko v kapse* pardon *zabrucí jenom omluvu a dlouhými kroky je za chvilku pryč od Guns. Hotelový bar má taky svoje a aspoň se pak nebude muset trmácet dlouho do postele. *

[Payne]

Jo tak slyšeli o mně? +vyklene obočí do elegantního oblouku a snaží se skrýt úsměv+ To by mě zajímalo odkud...+zatváří se, ale když ji pak konečně políbí, okamžitě přestane myslet na všechny večírky a vlastně přestane existovat okolní svět, tak jako pokaždé, když se jí dotkne. Polibky mu oplácí a zdá se, že kamery jí dělají mnohem menší starosti než jemu. Uvědomuje si, že někdo vyšel z obchodu, ale větší pozornost mu začne věnovat, až když si ji Dean přitiskne blíž k sobě a chlápek po nich letmo přejel pohledem. Překvapeně koukne na Deana, když řekne, že ho zná, ale podívat se znovu už nemůže, protože už mizí na konci ulice. Ale pak řekne příjmení a v tu chvíli jí to sepne. A okamžitě zbledne, jakoby viděla ducha.+ Charlie...+vydechne jen, jakoby byla duchem nepřítomná. Rychle se ale vzpamatuje+ Musím za Beccou...+řekne už svým normálním hlasem a pořád trochu neochotně se od Deana odtáhne. Pak ale u krajnice zastaví auto a z něj vystoupí...okamžitě ho pozná, přestože ho viděla jen jednou na fotce, ale na tohle nemůže nikdo, s aspoň napůl funkčním zrakem zapomenout. Do obchodu vešel muž, vysoký, štíhlý, ale pod běžným oblečením zcela jistě skrývající i svaly. To ale nebylo to, čím zaujal. Po zádech mu až ke kolenům splýval dlouhý, silný cop dokonale kaštanových vlasů a když je míjel, krátce na ně pohlédl nepochybně fialkovýma očima. Byl to jen okamžik, než zmizel v obchodě, ale měla pocit, že to trvalo věčnost. Trochu potřese hlavou, protože těch nečekaných vjemů je najednou nějak moc+ Musím jít, Deane. Ale zavolej mi, jo? Nebo napiš, prostě...+uvědomí si, že mluví hrozně rychle a donutí se přibrzdit. Zhluboka se nadechne, vzhlédne k němu a políbí ho, krátce, ale důkladně+ Uvidíme se...+usměje se na něj a má se k odchodu+

[Nathaniel]

+po nějaké době usoudil, že je čas nechat provés odbornou údržbu zbraně, kterou mu Becca dala a tak sedne do svého auta a zamíří k obchodu. Když vystoupí, všimne si dvou puberťáků u vchodu a jelikož už viděl divnější věci, než teenagery před obchodem se zbraněmi, věnuje jim jen letmý pohled a dívce, která na něj zírá docela vytřeštěně, věnuje i milý úsměv. Něco v jejích očích mu ale přijde nepříjemně povědomé, nechce tomu ale věnovat hlubší myšlenku, protože tuhle temnou kobku nechce otvírat. A tak vejde do obchodu a přistoupí k pultu. Trochu ho překvapí, že tam nikdo není a ani vzadu se nesvítí, takže nejdřív si myslí, že zůstalo otevřeno omylem. Pak ale zaslechne zvuk lahve pokládané na stolek a znehybní+ Haló? Jsi tady, Beccy? +zavolá, všechny instinkty v pohotovosti...+