Zimmer Nr. 5

[Obsluha]

[Engel]

+Dá si sprchu, spokojeně se rozhlíží, jakej to hezkej výhled a pak jen s ručníkem kolem pasu sedne na sedačku a přepíná telku a psychicky se připravuje na večerní ples.+

[Engel]

+Vyspává kocovinu a odmítá vyjít i jen z pokoje, takže mu polívku a čaje nosijou na pokoj.+

[Obsluha]

+a bärbel jak mu to nosí, tak se ho snaží dycky rozveselit... a rozptýýýlit+

[Engel]

+Na rozptýlení moc náladu nemá, takže jí jen slušně poděkuje a zaleze zase do postele.+

[Engel]

+Dojede ze služebky a totálně vyšťavněnej padne do postele a usne jak do vody hozenej, že by vedle něho klidně mohli řezat dřevo....+

[Neferet]

+naprosto nenápadně se prochází kolem Hospůdky, celá v bílém, aby splynula se sněhem kolem a je víc nervní jak panna o svatební noci. vyhne se jedné hlídce vojáků, co se rozvaluje ve sněhu v lese. chvilku přemýšlí jestli jsou jen zhulení nebo v nějakém deliriu z náročné akce, každopádně pro ní líp, takže proklouzne kolem pár posledních stromů a bleskurychle se přesune k budově. absolutně netuší, jak její cíl vypadá, což je dost zásadní problém na akci "dobrodruh", ale nutno podotknout, že na něco takového se připravila. vyloví zpod pláště malou sovičku, které připevní na nožku vzkaz pro pana Engela a vypustí jí do vzduchu. sleduje jak sova krouží kolem oken a nakonec se usadí na parapetu jednoho z nich, takže se co nejtišeji přikrade pod něj a jme se šplhat nahoru. poněkud funí jak kdyby se po ní pokoušel infarkt a v tom teplém maskovacím oblečení jí začíná být poněkud horko, když se pokusí usadit na parapetu a snaží se otevřít okno z venku. magii použije dřív, než je připravená, takže vzápětí padne hlavou napřed do pokoje přičemž ránu okna provází její překvapené vyjeknutí a sovička z parapetu přeletí dovnitř a usadí se Engelovi na čele. proletí okny a přeletí pracovní stůl přičemž sebou vezme pár lejster, knihu a lampu, takže v tu chvíli neví jestli koukat kam padá či na to, kam padají všechny ty věci. pokusí se zpomalit pád, ale jediným výsledkem je tvrdý dopad a rachot lampy. rychle vyskočí na nohy do bojového postoje jako by chtěla předvádět karate a rozhlédne se kolem, ale když se nic neděje, rychle připraží a zatváří se stylem "kdo sakra dělá takovej rámus? Já? Nééé já vůbec" a jme se prozkoumat pokoj. nehledá dlouho, jelikož naprosto zdrcený pohled sovičky, které si příjemce vůbec nevšímá, jí upoutá na první pohled, navíc sovička žalostně zahouká, jako kdyby si chtěla postěžovat+ Šššš... musíš dělat takovej bordel? +sykne na ní tiše, jako by sova byla jediná kdo neumí být potichu+ Sakra ten je obrovskej. +vykulí oči, když si Engela prohlédne. promne si zamyšleně bradu, zdá se, že jí velikost muže překvapila, nejspíš očekávala liliputa či něco podobného, ale teď není čas na zírání, toho bude později dostatek. ten bordel určitě dole museli slyšet, ne že by za něj mohla, kdo by si taky dával lampu na stůl pod okno, aby ho mohl návštěvník, co k němu leze oknem, shodit, že jo. vrhne se v před a jen tak tak zabrzdí vedle postele div že neslítne do peřin, jak pospíchá. natáhne ruce nad Engela dlaněmi dolů a na chvíli zavře oči, než se muž začne z postele zvedat jak začíná levitovat. otevře oči a spokojeně se usměje a už už chce vyrazit k oknu, když si uvědomí jaká je venku zima a Engel je oblečenej jen do kalhot a trička+ Sakra.... umrzne a yohannka mě zabije... +zamručí a jme se rychle sehnat něco, co by přes něj přehodila. nakonec se jí podaří otevřít skříň a aniž by se do ní podívala strčit do ní ruku, doufajíc že jí jí nic neukousne, a vytáhne odtamtud teplou deku. sice jí překvapí, že něco takovýho má chlap ve skříni, ale moc to nezkoumá a levitující postavu do ní zabalí. ještě přes ní přehodí bílé prostěradlo a upevní, udělá dírky do látky na obličeji, aby mohl bez problémů dýchat a už ho pomalu a opatrně směřuje k oknu a ven. nechá Engela levitovat venku před oknem a vyleze na parapet, přičemž zakopne a málem slítne hlavou napřed dolů, jen tak tak to vybalancuje, ale muž to má rychle střemhlav dolů, než se Nef vzpamatuje a jen tak tak ho zastaví těsně nad zemí+ Kurva. +sykne a co nejtišeji sleze dolů a pak rychle se svým balíčkem do lesa na kraj pozemků a odhmotnit se pryč+

[yohannka]

(lách tak jako vážně toto? vážně mi ukrást pana Engela před nosem joooo? Ještě že to nevidim!)
+ a pár vojáků vidí jak tam před mýtinkou letí nějakej duch.. chvílu se dohadujou že je to beztak někdo z kukluxklanu, ale nakonec se shodnou na duchovi. A i když ho chcou střelit, aby si to ověřili, tak mají od bei zákaz, což vůbec nechápou proč, tak si to jenom pěkně natočijou+

[Neferet]

( nebojte, vrátíme s neporušeným obalem a celého )

[Engel]

(Lááách! tak tohle...škoda, že nemá v pokoju kamery! Ale venku sou! A to se budem válet smíchy s Kristiánem, až tohle uvidíme!)



+Marek trochu zachrápe, jak po něm hamplezuje sova, ale jinak je asi zvyklej i na horší věci během spánku, tak se během levitace k lesu otočí na bok a spí dál.+




(A deka je určitě Mýtinkovská výbava...ještěže, žes ho nezabalila do koberca!)