Procházka zoologickou zahradou

[Jess]

Aha. Mělas oblek? +uculí se, ale když si to představí, zjistí, že by to vůbec nemuselo bejt špatný+ Nebyli na svatbě svýho dítěte? +podiví se jen tak ledabyle, chytne ji za boky a pomůže jí přehoupnout se přes vršek plotu, a když stojí na zemi, chvilku se na ni tak zblízka ještě kouká, než mu dojde, že ji furt drží, tak ji pustí a odkašle si+

[Wenai Lafayette]

+zapátrá v paměti+ Měla jsem takový lososvý šaty, co byly v předu takhle krátký +ukáže mu+ A vzadu dlouhý. +když přeskočí k němu, uak ho taky tak nějak samozřejmě drží za ramena a pustí ho až on pustí ji. Pak se rozhlídne po keřích tam kolem, chytne ho za ruku a začne se jima prodírat někam na cestičku+

[Jess]

Aha. +přikývne, a bezděky jí koukne na nohy, jak si představí to množství odhalený kůže. za ruku se jí drží tak nějak automaticky, a pomáhá jí procpat se někam na volný prostranství. když vylezou z keře, vyndá jí z hlavy nějakej ten zbloudilej list a prohrábne jí u toho vlasy, a zamíří po cestičce někam k pavilonu, teda dokud ho nenapadne, že by bylo děsně zábavný otočit cedule se směrovkama aby ukazovaly na druhou stranu, a hned to začne realizovat+

[Wenai Lafayette]

+vteřinu dvě kouká, co to dělá, načež se k němu přidá a nějaký ty cedule prohodí taky a potichu se u toho pohihňává. Když si všimne, že k nim někdo jde, tak ho lapne za ruku a utečou spolu do pavilonu k hadům+

[Jess]

+jen se na ni přes ty cedule uculí, a když někdo jde, tak jí stiskne ruku a zdrhaj spolu pryč+ Nebojíš se hadů? +koukne na ni zkoumavě, nakloní se, zaklepe na hada na sklo, a zkusí mu něco sdělit hadím jazykem kterej si právě vymyslel+

[Wenai Lafayette]

Já ne. +uculí se na něj+ A ty? +nakloní se ke sklu a zaklepe na hada, kterej je naprosto ignoruje i jejich super hadí jazyk, kterým se snaží oba mluvi+ No, asi nejsme lingvisticky nadaný. +pousměje se naoko děsně zklamaně+

[Jess]

Ne, dyť jsou krásný. +pousměje se, a zkouší hýbat prstem po skle, jestli bude had koukat a ním+No, to je otázka úhlu pohledu. +pokrčí rameny, pohledem jí sklouzne ke rtům a na očích je mu celkem jasně vidět, že si vzpomněl na ten včerejší večer+

[Wenai Lafayette]

Nebo nám rozumí a akorát ho nezajímá co mu říkáme. +vyjde se svou teorii a zasklebi se na hádá ať si to teda nechá+ Tak si to nech ty hádek jeden. +uculi se a v ocich ji blyskne nápad. Tak se poposune k němu a nakloní se k němu blíž+ Mohli bysme si půjčit dvě takový ty obří želvy a udělat s nima závody. +zazubi se na něj a zahybe obocim+

[Jess]

Já jsem mu říkal hadí vtipy, to by ho určitě zaujalo. +uculí se, a udělá na hada děsivej škleb+ To bysme mohli. +zazubí se taky, a kouká kudy se jde k želvám+ Ale až na nás přijdou, zdrhal bych radši po svejch, než na želvě. +zasměje se+

[Wenai Lafayette]

Tak to jo. To by ho zaujalo. +jde s ním hledat želvy+ A rekneš mitaky nejakej ten hadí vtip? +poprosit ho s uculem+ Těm zmizime hnedka postveme na ně ty želvy. +nápadně ji+ Hele tady jsou. Ony jsou v kleci! +kouká na ruce klec. Co má mříže i nahoře a vypadá dost bezradně+ To se boji aby jim nezdrhly nebo co?