Jaguár americký

Moderátoři: Zaměstnanec, Styx Lupin

Jaguár americký

Příspěvekod Styx Lupin » 08 lis 2015 17:34

Jaguár americký (Panthera onca)

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: velké kočky (Pantherinae)
Rod: Panthera
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie

Re: Jaguár americký

Příspěvekod Styx Lupin » 08 lis 2015 18:38

Jaguár americký (Panthera onca) je kočkovitá šelma patřící do rodu Panthera. Je jediným zástupcem tohoto rodu v Americe. Po tygrovi a lvu je třetí největší kočkovitou šelmou a na západní polokouli úplně největší.

Výskyt: Jaguár se vyskytuje jenom v Americe, na území od Mexika přes Střední Ameriku do Jižní Ameriky až po velkou část amazonské Brazílie. Žije v tropických a subtropických deštných pralesích, ale vyskytuje se i v zalesněných a otevřených terénech. Jaguár je závislý na vodě a často žije u řek a močálů a v hustých deštných lesích, které mu poskytují vhodné prostředí k lovu zvěře. Je zdatným plavcem.

Popis: Jaguár je velmi silné zvíře. Podle výskytu dosahuje různého vzrůstu a mohutnosti (čím jižněji, tím jsou větší), normální váha jedince se pohybuje v rozmezí 56–96 kilogramů, největší z nich mohou vážit až 158 kilogramů, což zhruba odpovídá váze samice tygra nebo lva. Samice jsou většinou o 10–20 % menší než samec. Dospělý jedinec dorůstá průměrně délky 1,12–1,85 metru a s oháňkou měří až o 45-75 cm více. Výška v kohoutku jaguára je 63–76 centimetrů.
Díky krátkým a podsaditým končetinám je jaguár zdatný ve šplhání, plazení a plavání. Jaguár se v přírodě dožívá 12–15 roků, ale v zajetí může žít až 23 let, což z něj dělá jednoho z nejdéle žijících kočkovitých šelem.

Srst: má žlutohnědou, ale může být také červenohnědá nebo černá. Na srsti má skvrny (rozety), které připomínají květ růže a které používá jako maskování v džungli. Skvrny jsou u každého jedince jiné – rozety mohou mít jednu nebo více skvrn a tvar těchto skvrn se také různí. Skvrny na hlavě, krku a ocasu jsou plnější a mohou splynout v pás. Pod břichem, na krku, na vnitřních stranách končetin a v dolní části boků je jaguár bílý. U jaguára se může objevit melanismus, což je černé zbarvení pokožky. Je méně časté než skvrnité zbarvení (objevuje se asi u šesti procent populace) a je způsobena dominantní alelou. Melanický jaguár je celý černý, ale při bližším zkoumání jsou skvrny vidět. Je známý jako černý panter, i když to není jiný druh. Výjimečně se u jaguára může objevit albinismus a tomuto jedinci se pak občas říká bílý panter.

Rozmnožování: Samice sexuálně dospívá zhruba ve dvou letech, samec ve třech nebo čtyřech. Jaguáři se páří během celého roku. Schopnost reprodukce se u samice projevuje estrálním cyklem, který trvá 6–17 dní a opakuje se vždy po 37 dnech. Samice v říji na sebe upozorňují řevem a jejich moč zanechává speciální pach. Dvojice jaguárů se po páření oddělí a mládě vychovává jen samice. Období březosti trvá 93–105 dnů a samice poté porodí dvě až čtyři mláďata. Samice k mláďatům nepouští samce, protože by je mohl zabít. Toto chování je známé i u tygrů. Mládě se rodí slepé, zrak získá až po dvou týdnech. Po třech měsících ho matka odstaví, ale v noře zůstává šest měsíců, než ji začne doprovázet při lovu. Se svou matkou zůstane jeden nebo dva roky, než ji opustí.
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie

Re: Jaguár americký

Příspěvekod Styx Lupin » 08 lis 2015 18:43

Sociální chování: Jako většina kočkovitých šelem je jaguár samotářský. Dospělí jedinci se setkávají jen při námluvách a páření a sami si obsazují velké teritorium. Samičí teritorium, které dosahuje rozlohy 25–40 kilometrů čtverečních, může přesahovat do jiného, ale samice se sobě navzájem snaží vyhnout. Samčí území je zhruba dvakrát větší, jeho velikost závisí na dostupnosti zvěře a nesahá na území jiného samce. Na označení svého teritoria používá jaguár moči a výkalů.
Stejně jako ostatní velké kočky umí jaguár řvát (přičemž samec řve silněji), čehož využívá k odstrašení narušitelů teritoria a sexuálních konkurentů. Umí také mňoukat a bručet. Výjimečně se spolu mohou dva samci porvat o samici, ale většinou se vyhýbají násilí mezi sebou. Když už spolu zápasí, tak je to nejčastěji kvůli teritoriu: samcovo území může obklopit území dvou nebo tří samic a nestrpí v něm jiné samce.

Potrava: Jako všechny kočkovité šelmy je jaguár pravý masožravec (jí pouze maso). Jeho strava je různorodá, dává přednost velkým živočichům, loví například kajmany, jeleny, kapybary, tapíry, ale i psy, lišky, lenochody, opice a někdy i anakondy. Žere ale i menší živočichy, například žáby, myši, ptáky, ryby a želvy.

Lov: Je to samotářský predátor lovící různé druhy živočichů. V potravním řetězci je na vrcholu, v hierarchii nemá vyššího predátora. Jaguár je často považován za nočního živočicha, ale ve skutečnosti je nejaktivnější za úsvitu a soumraku. Loví samec i samice, ale samec kvůli většímu teritoriu nacestuje více. Když má na dosah zvěř, loví ve dne. Jeho skus je mimořádně silný, a to i v poměru k ostatním velkým kočkám (lev, levhart, tygr). To mu umožňuje lovit krunýřem opatřené plazy. Jaguár je schopný v zubech táhnout býka vážícího 300 kg a také rozdrtit nejtěžší kosti.
I když jaguár umí zabíjet své oběti prokousnutím hrdla, jak to dělají všechna zvířata rodu Panthera, častěji používá neobvyklou metodu usmrcování: svými tesáky prokousne lebku oběti v místě spánkových kostí a usmrtí ji narušením mozku. Toto prokousnutí lebky používá pouze u savců; u plazů, jako je kajman, jaguár skočí na záda oběti a poškodí její krční obratle, čímž ji znehybní. I když je schopný prokousnout želví krunýř, může jen do krunýře strčit tlapu a maso z něho vyhrábnout. U menších živočichů, například u psů, může jaguárovi k usmrcení stačit udeřit do jejich lebky tlapou.
Jaguár raději číhá na svou oběť a poté ji nečekaně napadne, než by ji honil. Před tím, než ji napadne, potichu ji sleduje a poslouchá, a poté na ní z úkrytu rychle skočí. Jaguár může za obětí dokonce skočit do vody, protože je schopný při plavání utáhnout i těžká těla. Má takovou sílu, že dokáže vytáhnout na strom mrtvoly zhruba až velikosti jalovice.
Po usmrcení oběť zatáhne do houští nebo jiného skrytého místa. Žrát ji začne na krku a hrudi. Nejdříve sežere srdce a plíce, potom ramena. Může sežrat až 25 kilogramů masa na posezení a poté být dlouho bez potravy. Na rozdíl od všech ostatních druhů rodu Panthera jaguár málokdy napadá člověka. Když už se to výjimečně stane, většinou se zjistí, že zvíře je staré nebo zraněné.

Zajímavost: Svým skusem, který má ze všech kočkovitých šelem nejsilnější, je jaguár schopný vyvinout sílu až 8 900 newtonů, což je dvakrát více než lev. Po hyeně skvrnité má nejsilnější skus ze všech savců.
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie

Re: Jaguár americký

Příspěvekod Styx Lupin » 08 lis 2015 18:47

Obrázek
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie


Zpět na Amazonský tropický prales

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron