Dean&Payne

Moderátor: Rebecca Altamirano

Dean&Payne

Příspěvekod Rebecca Altamirano » 15 dub 2016 14:17

Vylomeniny našich puberťáků :D
I become one with my demon
My dark side keeps me alive
Become one with my demon
Let the beast outside of my mind
There are two sides to everyone
I have become one
With my demon
When I’m bleeding
The pain lets me know
Just how much I need it
Uživatelský avatar
Rebecca Altamirano
VIP Member
 
Příspěvky: 4871
Registrován: 28 pro 2008 21:42
Bydliště: New York City

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Payne » 16 dub 2016 01:15

+po poslední zprávě od Deana, ještě pečlivě všechno zkontroluje; je to vlastně její první ostrá akce, i když mírně "neoficiální". Je ale odhodlaná do toho jít a přemýšlí, jak v noci obejde Beccu, pokud bude doma. Tenhle problém se ale vyřeší snadněji než čekala, když jí napišíe zprávu, že přespí v Guns a přijde ráno. A do rána bude už určitě zpátky a nikdo se nemusí nic dovědět. Maličko se pousměje a zbytek dne se snaží hodiny postrkovat silou vůle. Konečně je už skoro čas a tak se oblékne, za dozadu za pas zastrčí glock, na stehno si připne pouzdro se svojí dýkou, do boty schová menší nůž a oba malé granáty se jí lehce vejdou do kapes v bundě. Vlasy si stáhne do culíku, aby jí nepřekážely a krtáce před půlnocí potichu seběhne dolů a schová se ve stínech před domem+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Dean » 16 dub 2016 15:44

+Dean se po večeři odebere do svýho pokoje, zkontroluje všechny zbraně, obleče se do nenápadnýho pracovního oblečení a pečlivě se ozbrojí. I pro něj je to svým způsobem poprvé, na akci už párkrát byl, ale všechno to byly relativně bezpečný, klidný věci, a nikdy tam nešel sám. Je nervózní jako prase, ale paradoxně jak se blíží půlnoc, zaplaví ho zvláštní klid. natáhne si bundu a ještě na chvilku zaváhá, má trochu blbej pocit z toho, že to všechno dělá Jadeovi za zády, obzvlášť po tom, co mu řek. Jenže Jade taky sere na to, co sám káže, že jo. Sevře rty, do kapsy si strčí mobil, a přemístí se. Objeví se kousek od Paynina domu, stáhne se do stínů u vchodu, a koukne na hodinky. Už od příchodu má ale dojem, že ho někdo sleduje, tichý oči ze stínu naproti. sevře v kapse rukojeť hůlky, a s tichounkým prásknutím se nečekaně přemístí přímo tam+ Baf. +zazubí se Payne do ucha, když se objeví přímo za ní, a úplně lehce se jí přitom omylem dotkne rty na uchu+ to jsem já. +dodá honem, aby se nevyděsila+ Jseš připravená?
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Payne » 17 dub 2016 18:17

+naštěstí se nelekne, protože ho viděla, když se přemístil poprvé, jinak by taky mohl skončit s nožem v žaludku:D+ Já vím, což je taky tvoje jediný štěstí. +uculí se na něj a maličko se zachvěje, když jí jeho horký dech polechtá na uchu+ To si piš. Nemůžu se dočkat. +zablýskne jí v očích+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Dean » 20 dub 2016 18:53

Přece bys mě nezapíchla. +zasměje se tiše+ Přemístím nás. +varuje ji šeptem, proplete jim prste, a pak už ucítí to nepříjemný poškubnutí přemístění. Objeví se v temný uličce, Dean ji stáhne blíž ke stěně, aby zmizeli ve stínech, a ukáže jí jedny dveře+ Tam. +vydechne tiše. Sledoval je tak dlouho, že by je poznal i poslepu, i kdyby ho nevaroval ten pronikavej zápach moči a splašků od popelnic na konci ulice. Pár úderů srdce se tam jen dívá, pak mu do ruky sama od sebe vklouzne zbraň, a když se k payne otočí, má v očích ten tvrdej, vražednej výraz, kterej už se tam párkrát zablesknul+ Drž se u mě, kdyby bylo potřeba odtamtud zmizet. +zašeptá tiše, nakloní se k ní, a z celý svý výškový převahy šestnáctiletýho kluka jí vtiskne polibek na čelo, ani sám neví proč, prostě cítil, že to tak je správný. Pak vytáhne z kapsy mobil, naťuká jedno slovo, odešle smsku a vyrazí ke dveřím+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Payne » 20 dub 2016 19:41

Tebe ne. Ale náhoda je blbec. +pokrčí s úšklebkem rameny+ Tak jo. +přikývne a pevně se ho chytí; už si na ty nepříjemný pocity při přemístění docela zvykla a ani už jí potom není špatně; přivře oči a zadívá se směrem, kterým ukázal a jen přikývne; vyndá svůj ukořistěný glock, natáhne náboj do komory, aby byla připravená okamžitě střílet, zatím ale drží zbraň sklopenou hlavní k zemi; očividně si ze střeleckých lekcí pamatuje všechno+ Dobře. +nemá problém nechat ho šéfovat, nakonec je to jeho akce; trochu překvapeně zamrká, když ji políbí na čelo, ale pak se usměje a je ráda, že je tam tma, protože určitě zase zrudla. Sevře pevněji pažbu zbraně a druhou rukou se ujistí, že oba granáty má bezpečně v kapsách a v těsném závěsu ho následuje+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Dean » 21 dub 2016 21:55

+zaplaví ho zvláštní klid, jako by neexistoval jinej možnej výsledek, než že oni dva odejdou živí a zdraví. Myšlenky má najednou čistý a ostrý, každej pohyb jasnej a předem promyšlenej. Rozrazí dveře; na obyčejný zloděje zareagujou chlápci docela rychle. Prvního sejme docela podvědomě kouzlem, přece jenom jsou roky budovanejch instinktů silnější, než jeho momentální výcvik, a hůlka mu vklouzne do ruky sama. Kletbu, kterou použije, ho ale docela jistě nenaučili ve škole; chlápkovi totiž doslova vybuchnou oči v lebce. Když o tom kouzle četl, nenapadlo ho, že ho někdy vážně použije, ale v praxi mu ty slova inkantace sklouznou ze rtů dřív, než se nad tím stačí zamyslet. Pár vteřin všichni zůčastnění jenom sledujou, jak si chlápek s bolestným výkřikem přitiskne dlaně na obličej, a pak se rozpoutá peklo+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Payne » 23 dub 2016 23:46

+vpadne za ním jen o vteřinu později, instinktivně pokryje druhou stranu a poprvé promyšleně zamíří pistoli na člověka a bez váhání stiskne spoušť. Koutkem oka zaznamená, co způsobila Deanova kletba, nemá ale čas patřičně to ocenit, protože má sama plné ruce práce. Zezadu ji náhle sevřou silné paže a na okamžik ji zaplaví stará známá hrůza a bezmoc. Trvá to ale jen zlomek sekundy, než si uvědomí, že teď je už všechno jinak; není bezmocná, není oběť. Prudce praští hlavou chlapa za sebou do obličeje a i když se jí na chvilku zatmí před očima, okamžitě využije toho, že povolil sevření a snažil se nezadusit vlastní krví, proudící mu ze zlomeného nosu. Popadne ho za jednu ruku, bleskově se přetočí a ostré prasknutí, když mu zlomí ruku v lokti ji potvrdí, že ten chvat opravdu funguje. Plynule mu prodce vrazí koleno do obličeje a dorazí ho tvrdou ranou pažbou zbraně do zátylku. Celé to nemohlo trvat déle, než pár vteřin, má ale zvláštní pocit, jakoby čas kolem běžel zpomaleně, táhl se jako med a ona měla celé hodiny na to, aby mohla reagovat, aby mohla zabíjet. Je jí skoro až líto, že nepřátel je tak málo, než se stihnou vůbec zahřát, bude po všem; s poněkud znepokojující parodií na úsměv schová pistoli, tasí svoji dýku a pustí se do dalšího...+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Dean » 24 dub 2016 17:07

+ještě nedokáže tak dobře koordinovat boj s hůlkou a se zbraní zároveň, takže hůlku schová a dalšího sejme kulkou přímo mezi oči. Zašedlá stěna za chlápkem se okamžitě ohodí krví a úlomkama lebky. Kopancem se ujistí, že je fakt po něm. V tu vteřinu mu ani nepřijde, že to je první člověk, kterýho kdy v životě zabil, prostě to automaticky odloží na pozdějc. Otočí se na Payne a koutek mu zvlní poloviční úsměv, když vidí, že je v pohodě; víc než v pohodě. Když se očima setká skrz pokoj s jejíma a uvidí v nich ten záblesk, ucítí zase to nečekaný bodnutí ve slabinách. Trvá to jen chvilku, ale ten pocit v něm zůstane, pamatuje si ho i když po něm chmátne chlápek, kterýho předtím oslepil, nahmatá jeho krk a sevře prsty kolem Deanova hrdla. Jenže nevidí přicházet bolestivej úder, kterej mu zarazí nos do lebky, a nevidí ani dýku, co se Deanovi náhle objeví v ruce a plynulým tahem mu prosekne hrdlo. Na Deana se vyvalí sprcha krve, ohodí mu oblečení, vytvoří abstraktní malbu na jeho obličeji; kovovej pach mu naplní nos, ale chlapovy ruce ochabnou, a on se mu pomalu svalí k nohám, jen chroptící uzel obnaženejch nervů, kterej pomalu dodýchá. Pak si uvědomí, že je ticho, až na tlumený grglání u jeho chodidel; je hotovo+
Uživatelský avatar
Dean
 
Příspěvky: 507
Registrován: 14 bře 2016 19:33

Re: Dean&Payne

Příspěvekod Payne » 25 dub 2016 20:38

+nechá svého protivníka, aby zaútočil jako první a už po několika jeho výpadech je jí jasné, kdo tam má navrch a podle výrazu jeho tváře to pochopí i on. Přesto ale dál tvrdě útočí a pokouší se jí zasáhnout, párkrát se mu to povede, jsou to ale jen mělká, povrchová škrábnutí, které skoro nevnímá. Ještě chvíli se jen vyhýbá jeho útokům, pak ale náhle a bez varování prudce zaútočí ona; kopnutím mu z ruky vyrazí zbraň, skrčí se před jeho pěstí a v tom okamžiku vrazí svoji dýku do jeho stehna a prudce trhne vzhůru. Z hluboké, rozšklebené rány vytryskne krev a chlap s výkřikem klesne k zemi. Okamžik ho pozoruje, dívá se jak krev vytéká z rány v rytmu tepu jeho srdce, oči má chladné a výraz prázdný, netečný. Kousek od něj odstoupí a i ona si uvědomí to zvláštní ticho. Zadívá se na Deana a pohled na chlápka bublajícího u jeho nohou jí na rtech vykouzlí lehký úsměv. Pak si vybaví, jeho pohled, který zachytila před pár okamžiky, přijde jí to ale jakoby mezitím uplynuly roky; necítí ale žádný strach, žádnou paniku. Vykročí k němu, zakrvácenou čepel dýky si otře o stehno, zastrčí ji do pouzdra a zadívá se mu přímo do očí. Žilami jí stále proudí značná dávka adrenalinu a ona poprvé zakusí to, když se vzrušení z boje a zabíjení plynule přetaví do trochu odlišného vzrušení. Zastaví se jen kousek od něj, zvedne k němu tvář potřísněnou krví, z větší části cizí, ale i svojí vlastní a zadívá se mu upřeně do očí; ty její jsou temně, bouřkově šedomodré, když si poprvé řekne o něco, co chce+ Polib mě...+vydechne jakoby to bylo nějaké zaklínadlo+
I'm not a victim. I'm a survivor.
Uživatelský avatar
Payne
 
Příspěvky: 658
Registrován: 14 bře 2016 20:35
Bydliště: New York city

Další

Zpět na Beccy´s Earth

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron