Kuchyně

[Cairo]

Ale jo, něco málo jsme prohodit stihli. Navíc máme čas, není kam spěchat, počítám, že toho o sobě ještě zjistíme víc, než se nám bude líbit, *zasměje se* To ti vykládat nebudu, *plácne ji se smíchem po paži* Ale nestěžuju si, *mrkne na ni* No, musim přiznat, že co se toho týče, upletla jsem si na sebe tak trochu bič, šedý triko a džíny a žádný boty, to je dost nebezpečná kombinace. A ještě jsem to neudělala dost velký, takže v tom byl docela napasovanej. Pravdou je, že jsem měla chuť ho z toho vysvobodit už jak se ukázal na prahu kuchyně, *směje se* Ale nechci na to jít až tak rychle a tolik se na něj vrhat. I když by podle všeho nebyl proti, *pokrčí rameny* Bylo by to fajn, *uculí se* Ale půjde to? Nebudeš ho potřebovat jinde? Nechci ti uzurpovat pomocníka, kor teď.

[Neferet]

+pokyvuje vážně hlavou+ Jo máte čas celýho světa. +usměje se na ní měkce+ Proč ne? Určitě by to bylo velmi poučné. +zazubí se na ní vesele a postaví před ní hrnek s čajem a chléb, máslo a marmelády+ Nebo si dáš raději slanou snídani? +zarazí se, když si uvědomí, že může mít chuť na něco jiného+ Ouuu... +protáhne pobaveně, jelikož po tý představě je jí naprosto jasný, jaký druh biče to byl+ Já myslim, že by rozhodně nebyl proti. +zazubí se na ní vesele+ Ale máš pravdu. Není kam spěchat. Nejdřív se pořádně poznejte... nebo aspoň trochu. +pousměje se+ Kdyby to nešlo, tak bych ti to nenabízela. Nemám nic proti tomu, když si udělá pár dní volno, ale to uvidím až mi přinese ty odpovědi. +mrkne na ní šibalsky+ Ale nějakou dobu bych ho mohla postrádat.

[Cairo]

*rozzáří se jak dluníčko, když jí Nef řekne, že jí tu Garetta chvíli nechá* Super, díky, *zazubí se na ni* Klidně sladkou, děkuju, *odpoví a už si maže chleba* Co máš dneska v plánu? *zajímá se a ukousne si*

[Neferet]

Nemáš vůbec zač. +usměje se na ní a sama se vrhne na chleba s marmeládou+ Hmnnn... noo.... +zamručí, když si zrovna ukousne+ Musím do tý francouzský kavárny. Mám se tam náhodou sejít s Vicky zatímco tam bude sedět s tím... Davidem. +musí se trošku nad jménem zamyslet+ A co ty? Budeš pracovat nebo odpočívat? +zajímá se+

[Cairo]

Dneska určitě pracovat, *odpoví, zatímco chleba v ní mizí závratnou rychlostí* zatím jsem toho moc nestihla a měla bych udělat aspoň něco, *pousměje se* A tenhle David je součástí toho plánu jak proniknout mezi prominentní rody, nebo se to týká něčeho jinýho? *zajímá se*

[Neferet]

Určitě s tím pořádně hýbneš. +pousměje se+ Kdyby se náhodou Garett vrátil dřív než já, jsem si jistá, že ho zabavíš. +mrkne na ní spiklenecky+ Jo, přesně tohohle plánu. +pokývá souhlasně hlavou+ Sice ještě přesně netuším, jak to hodláme udělat, ale zkusit se něco musí. +pokrčí zlehka rameny+ Mám v plánu tvrdit, že jsme se sestrou z Austrálie. Podle všeho je tam málo rodů a a místní o nich moc nevědí. Což se nám hodí. +pousměje se+

[Cairo]

To je dobrej nápad, *pokývá uznale hlavou* Bude to vyžadovat spoustu pečlivýho plánování a ještě víc improvizace, ale řekla bych, že by to mohlo vyjít, *usměje se* Co je vlastně ten David zač? Je hlavou některýho z těch místních rodů? *zeptá se* Neboj, určitě mu nějakou zábavu vymyslím, *zakření se*

[Neferet]

Jo, toho plánování se trochu bojím a hlavně musím o tom říct sestře a Christianovi, ale to až bude něco jistějšího. +zamručí zamyšleně jak okusuje chleba+ Pokud jsem to dobře pochopila, tak s ním Vicky byla zasnoubená než utekla z domova. Takže asi je z jednoho významnějšího rodu. +pokrčí zlehka rameny zamyšleně+ Snad se s ní bude dát aspoň trochu komunikovat. +povzdechne si+ O tom ani v nejmenším nepochybuju. +zasměje se tiše+ Napíšu až se budu vracet. +mrkne na ní vesele+

[Cairo]

Pokud je ochotný se s ní i přes to všechno sejít, tak snad bude trochu přístupný, *uklidňuje ji* Za pokus to rozhodně stojí. *Slupne poslední kousek chleba a zapije ho zbytkem čaje* Dobře, *zasměje se* Ale nemyslím, že bude nutný nás dopředu varovat. I když člověk nikdy neví, *mrkne na ni, dopije zbytek čaje, vstane a odnese nádobí na linku. Pak se vrátí pro corpus delicti v podobě nedopitých hrnků, ty vyleje do dřezu a všechno to naskládá do myčky. Pak podnikne ještě třetí okruh, v rámci kterého uklidí máslo, marmeládu i chleba.* Musim se vrhnout na ty rukopisy, dokud se mi aspoň trochu chce, *zasměje se* Přeju hodně štěstí, a buď opatrná. Uvidíme se večer. *věnuje jí lehký úsměv a je pryč*

[Neferet]

Jo asi máš pravdu. +pousměje se a trochu nedoprovolně nechá Cairo uklidit po snídani jelikož ví, že by dostala vynadáno kdyby se zvedla a šla pomoc+ Jasně jen utíkej, já taky budu muset jí. +pokývá souhlasně hlavou a vypije zbytek času+ Děkuju. Ať se ti práce daří. +usměje se na ní, a když odejde sama se zvedne, strčí svůj prázdný hrnek do myčky a zamíří k sobě do pokoje převléci se, aby mohla vyrazit do města+