Kuchyně

[Neferet]

+nechá se trošku nespokojeně postavit na zem, jelikož se mu u ní v náručí líbí, ale jakmile otevře lednici už peláší ke dveřím. strčí hlavičku dovnitř do lednice a očuchává spodní polici. nesouhlasně na Cairo koukne, jelikož necejtí nic jinýho než nějakou zeleninu, která je navíc podezřele zelená, zřejmě brokolice. nespokojeně zamručí a pomocí pacek se pomalu postaví na zadní a nakukuje dovnitř, přední packy zapřený na druhý foch a nadšeně očichává zakrytý talíř se sekanou+

[Cairo]

Jo tak masíčko jo a zeleninku ne? *na oko nesouhlasně zamlaská, ale odstrčí zvědavou hlavičku, vytáhne talíř a postaví ho na linku. Jak velikej máš hlad? *zjišťuje a ukrojí pořádný kus. Pak se rozhlédne a nakrčí čelo* Hm, něco jako misku tady někde máš?

[Neferet]

+nakloní hlavu na stranu a nesouhlasně si odfrkne, jakože zeleninu nemá rád a jíst jí nebude. jakmile ho odstrčí, tak se jí zezadu otře o nohy a sedne si vedle linky netrpělivě vyčkává až dostane najíst. a když se ho zeptá jak moc velký má hlad zvedne packu do výšky a nechá jí padnout na zem, potom jí zvedne ještě jednou a ještě jednou, aby ukázal jak mooooc velký hlad má. na její poslední dotaz si jen odfrkne a odběhne pryč a za chvilku se vrací z rohu místnosti a postrkuje čumákem před sebou misku na žrádlo+

[Cairo]

*Ukrojí tedy ještě jeden kus, je toho víc, než by řekla, že do sebe malý tygřík může dostat. Všechno mu to dá do misky a tu mu podá na zem* Tak dobrou chuť, *popřeje mu a podrbe ho za ušima. Pak prohledá kuchyň a pustí se do přípravy jednoduché večeře pro sebe a pro Nef. Neplánuje nic složitého, nakrájí ze sekané pár plátků, dá je na chleba a potře hořčicí. K tomu na talíř nakrájí rajčata, okurku a kousek papriky. Dokonce najde i tác, na který to celé naskládá a přidá džbánek ledového čaje, co našla v lednici, a dvě sklenky* Tak, to by bylo, teď ještě najít Nef.

[Neferet]

+nadšeně zavrní a s chutí se pustí do masa, hlavu zabořenou v misce a pomalu ani nekouká co se kolem něj děje. jídlo v něm zmizí rychlostí blesku a Caesar si líně olízne tlamičku a padne vedle misky na zem. s vrněním se přetočí na bok a odpočívá přičemž po očku sleduje co Cairo dělá. nesouhlasně si odfrkne a ztěžka se s k ní otočí zády na znamení, že on hledat Nef nepůjde+

[Cairo]

*Sleduje jeho ostentativní vyjádření názoru a založí ruce v bok* Tak ty budeš pořád trucovat? A já myslela, že už tě to přešlo. Najíst se, to jo, ale jít se podívat za svojí přítelkyní, aby neměla starost, to už se ti nechce. *hubuje ho* Že se nestydíš, *kroutí hlavou. Otočí se a přidá na tác ještě pár ubrousků. Nemyslí to tak úplně vážně, ale to Caesar nemusí vědět.* Já ji jdu najít, ty si tu lež klidně sám, *a překročí tygříka a zamíří ke dveřím*

[Neferet]

+zdá se, že se mu úspěšně daří ignorovat její hubování a se zavřenýma očima se válí na zemi, ale když ho překročí a zamíří pryč zvedne hlavu a chvíli jí pozoruje a jakmile zmizí ve dveřích, vytáhne se na nohy a pomalu nenápadně za ní zamíří+

[Cairo]

*Vejde do kuchyně, zamíří k lince a opře se o ní. Zaboří hlavu do dlaní, zhluboka se nadechne a vydechne. Nahý Garett jen pár metrů od ní je trošku silný kafe, i když z něj nic moc neviděla. Dopřeje si pár vteřin, aby se dala dohromady a přestala myslet na blbosti. Pak otevře skříňku, a natáhne se pro hrnky*

[Garett Rivery]

+postává si tam nahý schovaný za rohem chodby a jen zvědavě vykukuje a sleduje dveře, ve kterých Cairo zmizela. naslouchá zvukům, které se z pokoje linou a vesele se na ní usměje, když se vrátí zpět náruč plnou oblečení+ Děkuji vám, má paní. +usměje se na ní měkce a jen sleduje jak odchází dokud si není jist, že je pryč, přeci jen jí nechce přivést do rozpaků. natáhne na sebe oblečení, a i když je mu pořád trošku těsné, tak se tím nezabývá a vydá se rychle za Cairo+ Většinou sebou nosím své oblečení, ale nepočítal jsem s tím, že bych se tak brzy proměnil zpět. +ozve se nesměle ze dveří, než se k ní obezřetně vydá+ Děkuji ti. +usměje se na ní a jemně jí pohladí po paži+

[Cairo]

*Zvedne k němu zrak a v tu chvíli je jí jasné, že si s výběrem oblečení pěkně naběhla. V duchu si vynadá, že mu měla dát něco pytlovitého a nevzhledného, protože když vidí, jak ho to tričko obepíná, má sto chutí ho z něj zas hezky rychle svlíknout. Odvrátí radši pohled a postaví hrnky na linku. Když se jí dotkne, znovu k němu vzhlédne s jemným úsměvem* Nemáš zač, *odpoví* Tvoje vlčí podoba je fajn, ale přeci jenom je příjemnější, když mi můžeš odpovědět, *zasměje se a zamíří k lednici pro mléko, které pak naleje do hrnků* Kde nosíš oblečení, když ho máš u sebe? *zajímá se*