Pokoj v prvním patře vlevo

[Wenai Lafayette]

No jo, máš pravdu. +koukne na něj a otře si slzy, co jí vytryskly+ Už dneska odpoledne? +vykulí na něj oči+ Ty vado... Obejmeš mě? +koukne na něj tázavě+

[Viktor Lafayette]

Můžu to klidně odložit, jestli se na to dnes necítíš. +navrhne a podá jí kapesník+ Jako když jsi byla maličká? +usměje se, a když k ní přijde, pěkně pevně a konejšivě ji obejme+

[Wenai Lafayette]

No jo, ale na to se nebudu cítit nikdy. A čím dřív začnu. +povzdechne si a usměje se na něj+ JO, jako když jsem byla maličká. +pousměje se a přikývne a stulí se mu v náručí+

[Viktor Lafayette]

A bála ses bouřky a chodila sis lehnout ke mně do postele. +uculí se a klidně ji hladí po zádech+ Byla bys radši, kdybych šel na to sezení s tebou? +usměje se na ni+ Klidně půjdu.

[Wenai Lafayette]

jooo, to si pamatuju. +usměje se na něj+ A pak jsi mi ukazoval blesky a vysvětloval, jak se tvoří, a od tý doby mám bouřku ráda. +uchichtne se+ To nejde, to by bylo... nedospělý. +povzdechne si+

[Viktor Lafayette]

Mně vždycky pomáhalo věcem porozumět. +usměje se+ když jim porozumíš, je snazší přestat se bát. +uculí se na ni+ No a? my ho platíme, jestli chceš, klidně můžeš přijít v kostýmu kuřete. +zazubí se na ni+

[Wenai Lafayette]

Jo mě taky. +usměje se na něj+ ty seš super, víš to? +uculí se a tulí se k němu+ A on? Co kdyby měl kostým on? To by pomohlo. +uchichtne se+

[Viktor Lafayette]

to ty taky. +usměje se+ jen to musíš zase vidět. +mrkne na ni+ mám mu zavolat, aby si vzal kostým tarzana? +zazubí se vesele+ určitě by to zvládnul, je to profík. +zakoulí očima+

[Wenai Lafayette]

nwmám ten pocit +koukne na něj a trochu se přes slzy usměje+ Tak ne, nebudeme ho nutit si vzít kostým. +pousměje se+ Půjdu se převlíct, abych vypadala trochu normálně. +kývne na něj+

[Viktor Lafayette]

Ale já ano. +pousměje se+ tak dobře, bude tu ve tři. Uvedu ho do salónu, jestli souhlasíš? +usměje se na ni a rozloučí se s ní pusou na čelo+ A kdyby byl otravnej, klidně ho vyhoď. +uculí se+