Ložnice Payne

[Payne]

[Payne]

+když se vrátí ze školy, Becca není doma. Nejspíš něco zařizuje v tom jejím božím obchodě, kterej je pro ni jako pro normální děcka hračkárna:D Notně otráveně si udělá úkoly a pak si zaběhne do tělocvičny, upustit trochu páry. Po dvou hodinách se propocená, ale uvolněná a spokojená vrátí nahoru, osprchuje se a zaleze si do pokoje. Pustí si něco ze své nově objevné nejoblíbenější hudby a posadí se k počítači. Chvíli si píše s Andy, svojí nejlepší a vlastně jedinou kámoškou a pak různě bloudí po netu. Nakonec skončí u youtube a hltá různá videa s bojovými scénami, ve kterých mají navrch ty s chladnými zbraněmi. Znovu pocítí frustraci z toho, že od chvíle, kdy v Sýrii podřízla svýho mučitele, neměla zbraň v ruce a rozhodne se znovu na Beccu zatlačit, jen co se vrátí domů...+

[Payne]

+když ji po pár hodinách omrzí i koukání do počítače, vleze si do postele s knížkou a začte se. Už krátce po tom, co si začala osvojovat jazyk, v sobě tuhle vášeň objevila a navíc zjistila, že jí to i s tím učením jazyka dost pomáhá. A tak po chvíli ztratí pojem o čase, ponořená do urban fantasy, plné krve a drsných hlášek:D Venku se zatím postupně stmívá, ona ale čas vůbec nevnímá...+

+po pár hodinách čtení odloží knížku a oči ji trochu pálí. Zamrká a trochu překvapeně zjistí, že venku už je tma. Podívá se na hodiny a v tu chvíli jí mocně zakručí v žaludku. No jo, zapoměla se najíst. Zvedne se, protáhne si ztuhlé svaly a zamíří do kuchyně+

[Payne]

+ve chvíli, kdy za sebou zavře dveře svýho pokoje, by si nejradši nafackovala.+ No páni, to teda bylo nesmírně statečný. Zdrhnout jako malá holka. +co na tom, že malá holka je. Sama se tak přirozeně nevidí. Flákne sebou na postel a zachmuřeně zírá do stropu; přehrává si všechno, co se za ten večer stalo a co jí řekl...uvědomí si, že ani nezná jeho jméno. Zaúpí, převalí se na břicho a schová hlavu pod polštář, rozhodnutá, že sebevražda udušením pod polštářem není vůbec špatný nápad:D+

[Rebecca Altamirano]

+zaklepe na dveře a když se ozve tlumené zavrčení, vejde dovnitř. Uvidí Payne s hlavou pod polštářem a musí potlačit úsměv. Sedne si na okraj postele+
B: Můžeš tam dýchat? +začne opatrně+
P: Jo! +zahučí přidušeně+
B: Co se stalo? +zkusí to přímější cestou+
P: +strhne si polštář z hlavy a probodne ji pohledem+ Můžeš za smrt jeho táty? +vypálí bez obalu a v očích se jí zalesknou slzy. Není příjemné začít pochybovat o své hrdince+
B: +povzdechne si a potřese hlavou+ Do jisté míry asi jo. +ignoruje zdvižené obočí a obviňující výraz v jejích očích+ Jeho táta pracoval pro Jadea a věř mi, že dobře věděl do čeho jde. Oni jdou do každé akce s tím, že se z ní nemusí vrátit. +vážně se na ni dívá+ A tenkrát jsme si všichni ukousli trochu větší sousto, než jsme mohli zvládnout. Včetně mě. +obviňující pohled se změní na překvapený+ Nikdo z nás se nemusel vrátit.
P: Ale...jak to..ty jsi přece...? +nedokáže to nějak pochopit, viděla co dokáže na vlastní oči+
B: Nejsem nepřemožitelná, Payne. +zavrtí hlavou a usměje se+ Je těžší mě zabít, ale ne nemožný. To ostatně platí úplně o všem. +ušklíbne se+ A na světě jsou taky mnohem mocnější bytosti než já. Záměrně neříkám lidi, protože v nich už nic lidského není.
P: +nakrčí čelo a snaží se tyhle nové skutečnosti nějak zpracovat+ Přemlouval mě, abych šla s ním a s Jadem. +přizná po chvíli a podívá se na ni+
B: +zvedne obočí+ Vážně? +nevypadá ale moc překvapeně+
P: Myslí si, že jsi to největší zlo, protože jsi upírka. +její inteligence, s kterou si dokáže dát dvě a dvě dohromady, je zjevně až bolestivě ostrá+ Já si ale myslím, že on je úplně stejně nebezpečný. +je jasné koho myslí. Svého vrstevníka určitě ne:D+
B: Tvoje schopnost odhadnout lidi je úžasný dar, Payne. Věř svým instinktům, nezklamou tě. +usměje se na ni a jemně jí zastrčí za ucho pramen vlasů+
P: Jsou to, čemu se říká rasista? +další znepokojivě rychlá analýza+
B: Ano, dá se to tak říct. +přikývne souhlasně a zkoumavě si ji prohlíží+
P: Ale Jadovi zjevně moc nepřekáží, co jsi. +dodá se smrtící jistotou a usměje se jedním koutkem+
B: +probodne ji pohledem+ Možná, že jsi všímavá až moc. +pak se ale pousměje a pokrčí rameny+ Občas nejsou věci ani zdaleka tak snadný, jak bys chtěla.
P: To teda sakra nejsou. +povzdechne si ztěžka a žuchne zase na postel; už ale nevypadá tak nešťastně jako před chvílí.+
B: Běž už spát, je pozdě. +usměje se měkkce a vstane+
P: Beccy? +osloví ji ještě, podepře si bradu rukou a upře na ni ty obrovské, do určité míry stále nevinné oči+ Proč jsi mě tam prostě nenechala a nezapoměla na mě? +položí tu otázku, která ji od chvíle, kdy ji Dean vypustil z pusy, vrtá hlavou nejvíc+
B: +zastaví se rukou na klice a otočí se k ní+ Protože bych s tím nedokázala žít...+odpoví tiše a v těch slovech i jejích očích je toho mnohem víc, než se na první pohled může zdádt+ Dobrou noc, Payne. +usměje se, vyjde ven a tiše za sebou zavře+

[Payne]

+chvíli ještě ten rozhovor zpracovává, ale do značné míry jí to uklidnilo a umožnilo utřídit si myšlenky a názory. Nakonec si ještě dojde vyčistit zuby, převlékne se do pyžama a zaleze do postele. Než ji pohltí říše snů, před očima se jí vybaví jeho tvář a rty jí zvlní slabý úsměv.+ Je fakt docela roztomilej...+zašeptá ještě do tmy, než se propadne do spánku+

[Payne]

+probudí ji časné ranní paprsky slunce, které jí svítí přímo do obličeje, protože večer zapomněla zatáhnout závěsy. Znechuceně zavrčí a schová obličej pod deku; pak si ale uvědomí, že je sobota a nemusí zatím rozhodně vstávat. Vyskočí, zatáhne závěsy a vletí zpátky do postele. Přitáhne si notebook, který večer položila na noční stolek a zapne ho. Omrkne maily a pak zabrousí na svoji nejnavštěvovanější stránku, kterou jí ukázala Andy a pomohla jí se zorientováním. Facebook se jí líbí, ta možnost povídat si s někým, i když je daleko od ní a nemuset být mezi lidmi a přesto s nimi komunikovat, byla přímo požehnání pro její mírně sociopatickou duši. Nemá v přátelích moc lidí a vlastně si píše jen s Andy. Proto ji nemálo šokuje, když uvidí oznámení o nové žádosti o přátelství. Rozklikne ho a srdce se jí na okamžik zastaví, aby se vzápětí divoce rozbušilo. Nedokáže potlačit úsměv, který se jí vnutil na rty, když žádost potvrdila. Důkladně si pak prošla jeho profil. Moc tam toho neměl, ale zjistila, že je o dva roky starší než ona. No, vlastně ani ne o celé:D Nejvíc času strávila přirozeně u fotek. Nakonec shodí stránku na lištu a ještě se zakutá do peřin. Nakonec je sobota, ona je teenager a rozhodně nebude vstávat za svítání, když nemusí:D Po chvíli zase usne, na rtech slabý úsměv+

[Payne]

+podruhé se probudí krátce před desátou, pohled z okna ji potvrdí, že sluníčko opět dlouho nevydrželo. Ušklíbne se a odběhne do koupelny, kde se rychle osprchuje, natáhne si bílé tílko a tepláky, popadne notebook a vezme si ho do kuchyně. Udělá si snídani a sedne si ke stolu, noťas před sebou. Najede na lištu a oživí stránku s facebookem. Když uvidí oznámení, poskočí jí srdce a hned na něj najede. Srdce jí poskočí znovu, když se otevře fotka, která se mu "líbí". Pak jí na zdi vyskočí informace o tom, že se zúčastní koncertu Nightwish a bez rozmýšlení to lajkne taky. Kruci, za možnost tam jít, by prodala zbytek své duše ďáblu a ani by nezaváhala. Kousne se do rtu a přemítá, jestli by ji tam Becca nechala samotnou jít. Ví, že není doma, když je venku zataženo, využívá to k tomu, aby vyřídila pochůzky, který za slunečního svitu nemůže a taky chodí do Guns. Ale dnes tam stejně chtěla zajít a trošku se pokochat těma věcičkama, co tam mají+

[Payne]

+Je vytočená úplně na maximum, má pocit, že jí Becca úplně znemožnila, čímž pádem jí zničila celý život. Když se ozve zaklepání na dveře, ignoruje ho, ale když zjevně nemá v plánu to vzdát, pozve ji dál. Payne leží v posteli, zády k ní+
B: Payne...+začne Becca snaživě, dál se ale nedostane+
P: Udělala jsi ze mě před ním totálního idiota! +zaječí na ni vztekle a v očích se jí zalesknou slzy+
B: Omlouvám se, Payne. Nechtěla jsem se tě dotknout a on tě určitě za idiota nemá. +snaží se to nějak vyžehlit+
P: No jasně, to asi nemá. Stačí, že mě má za slabocha, na kterýho musí dávat někdo pozor! +usápne zuřivě+ Myslela jsem, že mě chceš naučit, jak se postarat sama o sebe a říkala jsi, že si už vedu dobře! A teď mě takhle shodíš, přímo před ním! +naštvaně si otře slzy, které jí vyklouzly z očí+
B: Payne, mrzí mě to, vážně. Ale zbytečně to dramatizuješ...+kruci, to asi nebylo dobrý, napadne ji, když uvidí, jak Payne přivřela oči+
P: Takže jsem ještě hysterka? +zeptá se nebezpečně tichým hlasem a pak se k ní otočí znovu zády+ Běž pryč prosím. Nechci se s tebou bavit+
B: +do hajzlu a do prdele. Bože, potřebuje rychlokurz, jak jednat z přecitlivělou puberťačkou+ Payne, no tak. Jsem si jistá, že si o o tobě nemyslí nic špatnýho. +snaží se to vyžehlit+ Vlastně myslím, že se mu hodně líbíš. +zkusí to z trochu jinýho úhlu+ Pokaždý, když se na tebe podíval, zrychlil se mu tep...+dobře, tohle vůči němu není fér, ale udělala by i horší věci, aby si ji usmířila:D+
P: +trochu ji to zaujme, ale dál je otočená zády a rty má sevřené do tvrdé linky+
B: +pozoruje její záda a připadá si taky jako dokonalý idiot.+ Až si budeš chtít promluvit, o čemkoliv...víš, že za menou můžeš přijít kdykoliv...+ujistí ji tiše a pak s rezignovaným povzdechem vypadne+

[Payne]

+její vztek se jí drží ještě dlouho do noci a brání jí usnout. Zírá do tmy a přehrává si všechno, co se ten večer stalo. Měla tomu kreténovi jednu vrazit hned, když se jí dotkl. Pak by jí už nechal na pokoji, ona by si zachovala svoji hrdost i důstojnost a nic z toho, co pak následovalo, by se nestalo. I když musí uznat, že se jí líbilo dívat se, jak ho Dean zmlátil. Pousměje se, zavrtá se hlouběji pod deku a zavře oči, aby si vybavila každý okamžik. A když bylo po všem, pohladila ho po tváři. Prudce otevře oči a samotnou ji to teď šokuje, až jí zrudnou tváře. Proč to udělala? Protože jsem chtěla. Odpoví si sama. Jo, chtěla. Vybaví si jeho výraz a znovu se usměje. Vztek jí pomalu začne opouštět a místo něj ji naplní ten zvláštní, hřejivý pocit, který rozpouští ledovou krustu, kolem jejího srdce. A nakonec, když už skoro spí, jí dojde další věc. Ve skutečnosti jí ani moc nevadilo, že se jí Dean zastal. Vlastně to bylo hrozně hezký. A s tou myšlenkou konečně usne, na rtech stále drobný, spokojený úsměv+