Remusův pokoj

[Styx Lupin]

A já jsem ráda, že mě po dlouhé době někam vezmeš. Už mi to opravdu chybělo +políbí ho na tvář+ Samozřejmě, jsme ten nejhezčí pár na světě +usměje se na ně do zrcadla a nemůže spustit oči z Remusova odrazu+ Nebezpečně ti to sluší. Budu si tě tam muset hlídat +uculí se+ Až budu na té misi, budeš se moct přes tuto křišťálovou kouli se mnou vizuálně spojit... něco jako mudlovský skype +vysvětlí mu s uculením+ Chci být s vámi pořád v kontaktu +dodá+ Opravdu? A jaký? +zeptá se zvědavě+

[Remus]

mně taky. +usměje se na ni a pohladí ji po paži+ že ano? +zasměje se+ Mám pocit, že jsi s dvojčaty ještě zkrásněla. +pousměje se+ Myslím, že se nemusíš ničeho bát. +uculí se trochu+ Aha... to je opravdu šikovná věcička. +zvážní trochu, a opatrně kouli postaví na stůl+ už víš něco bližšího? kdy to přijde? +zeptá se+ Přece tohle všechno. Naši rodinu a domov. +usměje se+

[Styx Lupin]

Vážně? To mě těší +dá mu něžnou pusu za ten kompliment+ No, trochu se to zkomplikovalo, protože Vanessu přeřadili do elitního týmu k Enzovi, takže se budu muset ještě pár věcí naučit. Počítám, že za pár týdnů budu připravena +radši změní téma+ A kam to vůbec jdeme? +uculí se zvědavě+

[Remus]

no jistě. +pousměje se a pusu jí oplatí+ Dobře. +přikývne vážně, protože tuší, že mu víc říct nemůže, a je vděčný aspoň za to, co mu říká+ Do Londýna. +usměje se zase+ V jednom z paláců pořádají tyhle lekce, v Austrálii jich přece jen tolik není. +uculí se+ připravená? +zvedne obočí s úsměvem+

[Styx Lupin]

Promiň... před takovým příjemným večerem se nechci bavit o té misi +usměje se na něj omluvně+ Zítra si o tom všem promluvíme, dobře? +slíbí mu, nemá před ním žádné tajnosti+ Londýn? Tam jsme nebyli už... ani nepamatuji +uculí se celá natěšená a pak si před zrcadlem přetře rtěnkou rozmazané rty a palcem setře Remusovi otisk rtěnky z tváře+ Připravena +mrkne na něj s úsměvem+

[Remus]

To chápu. +usměje se+ odložíme to na zítra. +souhlasí, vtiskne jí polibek na čelo, a prozatím tu starost v hlavě odsune+ právě proto. +uculí se na ni+ můžeme být pro tebe večer kdokoliv... +počká na ni, až se upraví, a pak ji chytne za obě ruce a přemístí je do londýna, kousek od paláce+ je to asi pět minut cesty, můžeme se trochu projít. +usměje se a proplete jim prsty+

[Styx Lupin]

+když se ocitnou v Londýně, rozhlédne se, kde se zrovna nacházejí+ Ten kousek dojdeme pěšky. Ale musím si šetřit nohy na parket +zažertuje se smíchem a zavěsí se do něj+ To jsi záměrně vybral zrovna Londýn, pane Angličane? +uculí se+

[Remus]

Neboj se, je to opravdu jen kousek. V podpatcích bych tě nijak daleko nehnal. +zasměje se+ Abych řekl pravdu, tak ano. +uculí se, nabídne jí rámě, a vyrazí vycházkovým tempem. cesta je vede po nábřeží, takže se můžou dívat na tichou Temži a osvětlené budovy na druhé straně, kopuli svatého Pavla a několik okružních lodí na hladině+ Dlouho jsme tu nebyli. +usměje se prostě+

[Styx Lupin]

+kouká zvědavě kolem sebe, ten večerní ruch metropole ji docela uchvátí+ Je to úplně jiné než u nás v Austrálii, viď? Ta typická anglická architektura je fascinující +rozhlíží se po památkách, co míjejí+ Bydlet bych ale tady nechtěla. Kam mě vůbec vedeš? +zeptá se zvědavě po chvíli+

[Remus]

to tedy ano, u nás v podobnou večerní hodinu uslyšíš tak možná vzdálený ruch lesa a přírody. +uculí se+ a taky tu je teď podstatně chladněji. +pousměje se+ neboj se, už tam budeme. +mrkne na ni, zatočí za roh, a po pár desitkách metrů dojdou k luxusnějšímu vchodu jednoho z Whitehallských paláců, nepůsobí nijak nepřiměřeně opulentně, ale je znát, že kdokolv tu kdysi žil byl aristokrat. Dovntř už s nmi vchází několik párů oblečených podobně, jako oni, Remus jí pomůže z kabátu, a nechá ho v šatně+ Tady se konají naše lekce. +usměje se+ Jsem zvědavý, jakými tanci se začíná... +nabídne jí rámě a vede ji dovnitř+