Pokoj v prvním patře vlevo

[Wenai Lafayette]

Pokoj mého ctěného bratra, myslím, že už si zasoluží svůj vlastní a nepochybuji, že ho využije.

[Phillipa Lafayette]

+nakráčí tam naprosto suveréně+ Viktore! +začne+ Nebudeš věřit, co si Wenai dovolila! Dovedla ty dva nehorázné muže do našeho domu. Počítám, že ty s o tom taky nic nevíš. Co s tím budem dělat, Viktore? +zavolá na něj do ložnice+

[Viktor Lafayette]

+rozespalý a s kocovinou jak blázen se vypotácí do pokoje, ještě ve včerejším oblečení+ Neječ tu jak na lesy, já mám kocovinu a chci umřít. +zamumlá a protírá si oči+

[Phillipa Lafayette]

+vyvalí na něj oči, na to jak vypadá, na jeho knírek, nalakované nehty a zjevnou neupravenost, jako kdyby celou noc strávil ve stejném oblečení+ Tak tohle... tohle jsem si o tobě vážně nemyslela. +zavrtí pobouřeně hlavou a odejde+

[Viktor Lafayette]

+mávne nad ní rukou, zapálí si cigaretu a přijde do koupelny a koukne na sebe+ To sme dělali už na střední. +zamumlá a začne se pomalu umývat, ale opatrně, aby se nepozvracel+

[Wenai Lafayette]

Tak jdeme. +usměje se na Lockeho, chytne ho za ruku a vyjdou spolu do prvního patra, kde Wenai zaklepe na jedny dveře. Po chvilce se ozve hlas+ Dále! +Viktor sedí za stolem, před sebou nějakou práci, když tam vejde Wenai s Lockem, tak zvedne hlavu+ Wenai! Už jsem si říkal, jestli se vrátíš.
Ahoj. +uculí se na něj+ Mám pro tebe novinu, brácha. +nemůže se zbavit toho svýho úculu+

[Locke Lamora]

+vejde tam za Wenai a zavře za sebou dveře, a je z toho všeho trochu nervozní+ Ahoj. +zazubí se na Viktora+ Já jsem Locke, jestli se pamatuješ. +vysvětlí jen tak pro jistotu a podrbe se ve vlasech, a přemýšlí, jak by to měl jako správně provést, jestli by si jako měl kleknout, nebo co+ Já bych si chtěl vzít Wenai. +vybalí to nakonec rovnou+ A přišel jsem tě požádat o její ruku. +dodá, kdyby to jako nebylo jasný+ Miluju ji a budu se o ní starat, napořád. +slíbí ještě pro jistotu, kdyby byl Viktor náhodou na vážkách, a složí si ruce do klína, jak neví, co s nima+

[Wenai Lafayette]

Ahoj. +usměje se na něj+ To víš, že pamatuju. +přikývne a neodpustí si úsměv+ To si budu pamatovat asi napořád. +pokýve hlavou+ Chtěl? +koukne na něj vážně a přemýšlivě si pohladí bradu+ Ale nedopadne to doufám jako minule? Spousta vyhozenejch peněz, Phill na mrtvici.. i když to byla vlastně parádní svatba. +usměje se na něj+ Ale jednou mi to úplně stačilo. A Wenai ty bys... +koukne na ni, ale pak se zasměje+ Že se já blbec vůbec ptám, co?
Já už mám prsten! +zaculí se na Viktora a ukáže mu ho a při tom chytne Lockeho za ruku+ Viktore, tak co ty na to? +koukne na něj s úsměvem a v očích má takový zvláštní zamilovaný světlo+
Ale vezmete se doopravdy? +zeptá se ještě pro jistotu+ A ty na ni budeš vážně hodnej, i když je to takový třeštidlo?

[Locke Lamora]

Chtěl. +přikývne horlivě, a poněkud se mu uleví, že to není tak děsný, jak se obával+ Ne, tentokrát to bude fakt doopravdy. +zazubí se trochu provinile, když si uvědomí, že na tom jejich báječným pojebu asi přišli o dost peněz+ A já mám taky peníze. Můžu to tentokrát klidně zatáhnout. +nabídne se, a jenom na kraji mysli mu proběhne, která banka mu asi vymění bílý železo na galeony+ Ona taky chce. Řekla ano. +uculí se široce a vypadá fakt pyšnej+ Jasně. +kýve hlavou vážně+ Já na ni budu vážně hodnej. Je to moje dokonal třeštidlo. +zazubí se+ Budu se o ni starat, slibuju. +zamlčí poněkud, že za poslední dobu, co se o ni staral, měla rozkřáplou hlavu, spadnul na ni barák a shořela celá čtvrt+

[Wenai Lafayette]

+shovívavě se na Lockeho usměje+ O peníze nejde, ale jestli to chceš udělat na vlastní náklady tak ti bránit nebudu. +poodejde od stolu a obejme Wenai a pak podá Lockemu ruku a plácne ho po rameni+ To mi je jasný, že řekla ano, stačí se na vás podívat. +pousměje se+ Tak běžte, máte moje požehnání. +kývne na ně+ Jo a Phill je zatím pryč, ale vrátí se odpoledne kolem šesté. Tak s tím počítejte. A zavolejte mě, až jí to budete říkat. +usměje se+