Kuřácký a karetní koutek

[Tony Dolohov]

Mé oblíbené místo, kde si mohu bez dovolení vykouřit oblíbenou havanu nebo zahrát poker.

[Tony Dolohov]

+vrátí se po třídenní smrtijedské misi celý od krve. Popadne láhev skotské z baru a nalije si dvojitou do sklenky, padne unaveně do křesla, vezme mezi prsty vytouženého churchilla, labužnicky očichá, pak ukousne špičku, vyplivne ji a obřadně si zapálí+ Hraj! A dej si sakra záležet. Jestli se mi to nebude líbit, zabiju tě přímo za těmi varhany +zavře oči, uvolní v sobě to napětí a zaposlouchá se do Bacha, co mu tam naživo hraje nějaký mudlovský muzikant, kterému na misi laskavě ušetřil život+

[Vanessa]

+při své exkurzi po Orlíku zabloudi taky do Tonyho komnat. Zaklepe na dveře - což je první chyba, Styx by na Tonyho dveře neklepala - ale nakonec stejně vstoupí bez pozvání, protože její klepání zaniklo ve zvucích varhan. Pohled jí těká z muže v křesle na muže za varhany a odhaduje, který z nich je Tony. Pozná to téměř okamžitě, Tonyho si prostě splést nejde. Chvíli tam postává u dveří, pozoruje se zalíbením ležérně pokuřujícího smrtijeda, který se zavřenýma očima poslouchá tu nádhernou hudbu a napadne ji přitom, že ten by opravdu stál za hřích+

[Tony Dolohov]

+když dozní poslední tón Bacha, Tony otevře oči a zadívá se pronikavě na muže+ No... mohlo to být lepší +poznamená nespokojeně, i když muzikant předvedl nejspíš svůj vrcholný výkon v kariéře, ale Tony se nikdy nesníží pochválit mudlu za cokoliv+ Zatím tě ušetřím, ale do příště se zkus zlepšit, jestli se chceš dožít důchodu +zvedne se a v tu chvíli si všimne Vanessy a na tváři se mu rozzáří široký úsměv+ Styx... netušil jsem, že jsi tady +dojde k ní a zlehka ji políbí na tvář+ Čemu vděčím, že jsi se přišla na mně taky někdy podívat?

[Vanessa]

+usměje se na Tonyho a její úsměv je opravdu upřímný, žádná faleš+ Ta nádherná hudba mě sem přilákala. Musela jsem si to jít poslechnout +sleduje pozorně jeho reakce, jestli něčím nedá najevo nějaké podezření; od Styx ví, že Tony ji zná nejdéle a nejlépe ze všech lidí z jejího okolí+ Taky jsem tě chtěla pozvat na večeři +ráda by ho poznala blíž, lépe, ten muž se jí opravdu líbí+

[Tony Dolohov]

Tak hudba, hm... a já bláhový myslel, že jsi přišla za mnou +odvětí zklamaně, ale pak se hned zase usměje, na Styx se prostě nedokáže mračit+ Večeře? +pozvedne obočí+ Styx... co se děje? Něco jsem prošvihl? +zamyslí se+ Ale pozvání pochopitelně přijímám velice rád +vezme její ruku do dlaní a políbí ji a pak se na ni usměje+ Co tvůj nový dům, už jsi se zabydlela?

[Vanessa]

+rozesměje se+ Prokoukl jsi mě... ta hudba byla jen taková zástěrka, abych tě mohla vidět +mrkne na něj vesele+ Nový dům? +zpozorní, tak ten jí Styx zatajila, to ji přijde draze, ale nedá na sobě nic znát+ Dá se říct, že zabydlela. Je to dobrý důvod spolu povečeřet, co myslíš? +usměje se na něj+

[Tony Dolohov]

+zavolá sluhu, aby odvedl varhaníka do jeho pokoje, momentálně o něj ztratil zájem+ Styx, ty mě přece můžeš vidět, kdykoliv se ti zachce. Skotskou? +nalije jí do sklenky+ S tebou povečeřím vždycky rád. Chceš jít někam do restaurace? Nebo mě zveš k sobě? +uculí se na ni šibalsky+

[Vanessa]

Já přece vím, Tony +zamluví to a pak rázně odmítne skotskou, jako muslimka alkohol zásadně odmítá+ Myslela jsem, že bych zkusila něco uvařit a pozvala bych tě k sobě +plánuje poznat Tonyho blíž a důvěrněji+ Takže zítra v osm u mně? +opět se na něj usměje, věnuje mu poslední pohled, napůl svůdný, napůl všední, aby nepojal podezření a pak docela spokojená se svým výkonem odpluje z jeho pokoje ven+

[Tony Dolohov]

Ty odmítáš skotskou? +podiví se trochu, ale nechá to plavat, důvodů může mít Styx spoustu+ Skvělé, u tebe to bude mnohem uvolněnější než v restauraci. Budu se těšit, Lilie +usměje se a vyprovodí ji ke dveřím a když se za ní zavřou dveře, chvíli přemýšlí, co to mělo znamenat, že tak najednou za ním přišla. Své vrozené podezírání ale za okamžik pustí z hlavy a jde si koupit nějaký nový oblek a sehnat kytku+