Aspoň že levituje jen věci okolo a ne sebe. Alex zase všechno zapalovala, když byla malá. +zasměje se při vzpomínání+ Bouřku. +hlesne poněkud+ No to si musím pamatovat, že tě nemám rozčilovat. +uculí se+ Obávám se, že já se vzteká zcela nudně a obyčejně. Občas mrsknu novinama o zem. +zasměje se a položí ji na tu deku, co tam tak hezky rozprostřela, lehne si vedle ní na břicho, a nastaví záda slunci, aby rychle oschnul, načež ho zarazí přívalem otázek+ Aha. +zamrká poněkud zaskočeně+ Takže... ano, pravděpodobně to bude trochu bolet. Teda, já vlastně nevím, nikdy jsem to nezažil. +uculí se trochu+ Ale co jsem... slyšel... tak jenom trošku a jen chvilku. +koukne na ni, a nad tím "velkým mužstvím" se poněkud ješitně uculí, ono kdo by to nerad slyšel, že
+ S tím problém nebude, to se bát nemusíš. +pousměje se pobaveně+ A rozbitá rozhodně nejsi. +dodá přesvědčeně, poukazujíc na fakt, že už si všechno důležitý "osahal" a žádný stížnosti vznášet nehodlá
+ Proč bych si to měl myslet? +zvedne nechápavě obočí+ U nás je spíš neobvyklé, aby dívka tvého věku ještě byla panna. +pokrčí rameny, než mu dojde, jak to vyznělo+ Ovšem u nás taky není zvykem čekat do svatby. +uklidňuje ji honem, jakože divná určitě není
+ Nebudeš s tím potom mít někdy problémy? +napadne ho najednou+ Jako až se budeš chtít vdávat a už nebudeš neposvrněná. +uculí se nad tím termínem+