(tak už ho nebudeme dál trápit:))
Na svatbě má být přece veselo, a na té naší opravdu bylo. Chvílemi jsem se málem počůrala smíchy +vzpomíná se smíchem a radši se nezmiňuje, jak teprve veselo bylo na rozlučce se svobodou s hasiči
+
+drží ho za ruce, dívá se mu do očí a s úsměvem na rtech poslouchá, co od něj jen zřídkakdy slyší+ Taky tě budu milovat, chránit a vážit si tě až do smrti smrťoucí +oplatí mu polibek+ Vím, neříkáš to příliš často +uculí se+ ale právě o to víc si těch slov vážím, protože vím, že to nejsou jenom fráze. Nepotřebuji pořád dokola opakovat, že mě miluješ. Já to poznám na tvých očích, na tvých skutcích, poznám to, když mě obejmeš nebo políbíš, nebo když se na mě jenom usměješ +obejme ho kolem krku a dlouze ho políbí+ A jsi nejlepší táta na světě, dokonalý manžel, a taky úžasně skvělý milenec +dodá se smíchem, aby trochu rozbila tu sentimentální atmosféru+ Ono už svítá...? +koukne mu přes (no spíš pod
) rameno, kde se obzor začíná pomalu zbarvovat do růžova+ Takže místo večeře dáme snídani v trávě? +mrkne na něj s úculem+