VÝMĚNA MANŽELEK: REBECCA A ENZO

Zapřisáhlá odpůrkyně všeho islámského versus vírou nezlomný muslim.

Rebecca si sebou do Sýrie zabalila do kufru spoustu triček a tílek a lehkých kalhot v bláhovém domnění, že mezi muslimy bude jako žena moct chodit takhle odhalená. Tradičně si nezapomněla sebou přibalit celý arzenál svých zbraní. Na letišti ji čekal její nový manžel Enzo a jako pravověrný muslim ocenil, když si Rebecca, byť nevěřící, na důkaz úcty k tradicím svého manžela uvázala na hlavu hidžáb. Odvedl ji k autu, jejích kufrů si ovšem ani nevšiml, galantnosti vůči ženám se v jeho světě neholduje.
V asasínské pevnosti Masyaf ji Enzo ubytoval v apartmá v budově pro hosty, podle muslimských tradic žena totiž nemůže spát v jedné místnosti s cizím mužem. Poté ji vzal do své cely, aby věděla, kde se mu má každodenně hlásit. Hned na začátku výměny ji seznámil s povinnostmi muslimských žen a manželek, s pravidly jejich pevnosti, řádu a víry a udělil jí cenné rady, jak se má chovat, aby spolu vycházeli, u čehož bojovnice za práva žen tajně skřípala zuby.
Při prohlídce Enzovy cely se Rebecca pozastavila nad kaligrafickým arabským textem na zdi, citátem z Koránu, a nechtěně tím hned na začátku prozradila, že islámská kultura není pro ni zdaleka nic neznámého. Enzo si toho pochopitelně všiml a Rebecca mu neprozřetelně povyprávěla svůj dojímavý příběh, že byla vychovávaná jako muslimka a kvůli tomu utekla z domu a od víry. Enza to nijak nedojalo, právě naopak, dal jí najevo, že tím pádem spolu asi nebudou moc dobře vycházet a odpadlici od rodné víry si kvůli tomu pak celou první část výměny náležitě vychutnával.
Na závěr večera Enzo pozval svoji ženu na večeři. Zavedl ji do podzemních kobek, kde asasíni vězní zajaté nepřátele a schválně vybral právě Evropana, templáře, odsouzeného na smrt. Rebeccu jeho psychologická zkouška neodradila a tak poskytla přihlížejícímu asasínovi působivé divadlo, když mu předvedla demonstraci své síly a před jeho očima z ubohého vězně vysála život do poslední kapky.
A protože Enzo je mistr ve střídání potěšujících zážitků s nepříjemnými, hned po večeři zkazil Rebecce radost, když jí oznámil, že ho doprovodí na večerní modlitbu do mešity a přikázal jí, aby se vhodně oblékla. Rebecca sice vzdorně, ale bez řečí vzala na sebe upjatý čádor a jen s největším sebezapřením si připnula závoj, nad kterým jí byly vidět akorát oči, metající blesky. Enzo byl s jejím výběrem oděvu spokojen, ale neodpustil si poznámku, že jí chybí to nejdůležitější, pokora. Rebecca zpod závoje zavrčela, že tohle je absolutní maximum, co je schopná udělat, to ale ještě netušila, jak se spletla.
Zatímco se Enzo v mešitě oddaně modlil k Alláhovi, Rebecca v prostoru pro ženy poslušně poklekla na modlitební kobereček a snad i měla snahu si zopakovat, co ji kdysi učili, najednou se jí ale zničehonic zmocnila panika a ona vyběhla z mešity, jako by jí za patami hořelo. Enzo celý rudý vzteky, že znesvětila svatostánek, vyběhl za ní ven, aby si to s ní vyřídil, ale když uviděl, že Rebecca je málem před zhroucením, rozmyslel si to a projevil obavu, jestli to s tou lekcí převýchovy trochu nepřehnal. Rebecca se mu ale za svůj nevhodný výstup pokorně omluvila a ujistila ho, že bude v pořádku.
Druhý den na Rebeccu čekalo další překvapení. Enzo své manželce poslal po kurýrovi balíček se vzkazem, že ji čeká u sebe. Když Rebecca balík rozbalila, málem to s ní šlehlo. Uvnitř našla černou burku, ženský muslimský oděv, který zakrývá úplně všechno, včetně tváře a očí, jakoby Enzo zkoušel, co všechno Rebecca vydrží. Upírka se štítila na tu věc i sáhnout a zuřila tak, že kdyby měla Enza poruce, nejspíš by ho zakousla. Po dlouhém odhodlávání ale nakonec překonala odpor a burku si na sebe navlékla a přišla za Enzem. I přes síťovinu v hledí bylo znát, jak jí blýskaly oči vztekem a vzdorem. Enzo se naopak dobře bavil tím, že tak sebevědomou ženu zlomil k pokoře, ale nakonec se ukázalo, že to od něj sice byla tak trochu provokace, ale burku jí poslal hlavně kvůli tomu, aby se upírka na prudkém pouštním slunci neusmažila. Enzo si totiž přichystal pro ni další překvapení; zavedl ji tam, kam se nikdo cizí nedostane - do bojového výcvikového tábora, kde asasíni trénují svoji fyzickou a psychickou zdatnost a cvičí se v boji.
Rebeccu to prostředí natolik uchvátilo, že úplně zapomněla, co má na sobě a požádala Enza, aby jí předvedl malou ukázku asasínského tréninku. Enzo si nenechal ujít možnost předvést své umění boje a meče, síly a obratnosti. Na Rebeccu to všechno udělalo mimořádný dojem a Enzo jí pak udělal radost, když jí nabídl možnost ukázat, co je naopak v ní. Rebecca by sice nejradši bojovala se svým dočasným manželem, ale Enzo rozhodl, že spolu si to rozdají až na konci výměny, až se lépe poznají, nebo spíš až budou mít po těch deseti společných dnech pádný důvod spolu bojovat, a pro tuto chvíli jí přidělil jednoho ze svých nejlepších mužů. Rebecca nakonec asasínského bojovníka po vyrovnaném boji přemohla a souboj vyhrála, čímž si překvapivě vysloužila Enzův obdiv. Křehký mír jim ovšem nevydržel dlouho, strhla se totiž mezi nimi ostrá hádka, týkající se opět rozdílných názorů na povinnosti žen v muslimském světě.
Po půlnoci po zuby ozbrojený Enzo trochu nešetrně probudil svoji vyměněnou manželku a vzal ji sebou na svoji misi, kde měl za úkol zabít hlavu teroristické organizace. Pronikli spolu nepozorovaně na soukromý pozemek vyhlédnuté oběti a pak předvedli ukázku svého bojového mistrovství. Rebecca Enzovi kryla záda, aby se dostal až k vůdci teroristů. Při plnění úkolu odstranili každého, kdo se jim připletl do cesty a v řadách nepřátel způsobili značné ztráty. Rebecca stihla osvobodit i několik žen, které teroristé věznili jako své otrokyně, a taky jednu malou holku, která měla posloužit pedofilnímu důstojníkovi, kterého pak s ní po dlouhém mučení společně zabily. Enzovi se mezitím povedlo dostat se až do ložnice vůdce teroristů a zbavit ho života.
Po splnění úkolu pak s Rebeccou utekli z obklíčení a dostali se bezpečně zpátky do pevnosti. Rebecca odborně ošetřila Enzovi zranění, utržená v boji s přesilou a stejnou službu jí pak oplatil i on a přitom chvíli výjimečně dokázali spolu konverzovat bez hádek a provokací a nepřizabít se navzájem. Až do okamžiku, než Rebecca začala Enza přesvědčovat o tom, že se chce vrátit pro Safíju, to zachráněné křesťanské dítě, a přivést ji do pevnosti pod ochranu asasínů. Enzo to rázně zamítl, bylo pro něj nepředstavitelné ukrývat v pevnosti křižáka, proti kterým celá staletí asasíni bojují. Rebecca proto k Enzově úžasu požádala o audienci u jeho nadřízeného. Mistr Asasín Altair zvážil její prosbu a nakonec vzhledem k tomu, že se jednalo o dítě v přímém ohrožení života, přikázal Enzovi, aby jej přivedl do pevnosti. Rebecca Altairovi z vděčnosti složila krevní přísahu, což svérázného Enza dost pobavilo, že zrovna ona přísahala pomoc muslimovi.
Rebecca s Enzem se pak vrátili do oblasti bojů a Safíju v poslední chvíli zachránili před teroristy. Enzo je po zběsilé automobilové honičce dostal obě bezpečně do pevnosti a Altair se postaral, aby řád poskytl dívce azyl. Rebecca jí ošetřila její zranění a uvedla ji do umělého spánku. Altair přikázal Enzovi, aby se po zbytek výměny postaral o to, aby jejich přítomnost nenarušila chod pevnosti a aby dohlédl na bezpečí Safíje. Enzo nebyl nikterak nadšený z toho, že kromě nedobrovolné manželky se bude muset starat ještě o děcko, ale rozkaz poslušně splnil.
Nakonec to ani nebylo vůbec potřeba, protože Rebecca ještě ten den předčasně ukončila výměnu, čímž přišla o možnost změny režimu a ochudila se o šanci vrátit mu to - i když je otázkou, jestli by Enzo její pravidla respektoval – a taky se nekonal ani finální duel mezi asasínem a upírkou.
Tuto vražednou výměnu nakonec oba přežili, i když to často vypadalo, že se navzájem pozabíjí. Enzo si jenom potvrdil, že manželství vážně není nic pro něj a Rebecca si zase ze Sýrie odnesla „suvenýr" - Safíju, kterou si adoptovala pod novým jménem Payne.

Storm

Komentáře  

 
# Beatrix.S 2016-05-01 10:40
Enzo je zlatíčko :love:
Odpovědět
 
 
# assassín Enzo 2016-06-05 22:12
Díky, madam Beatrix. Velká škoda, že jste nebyla vylosovaná ke mně vy. :flower:
Odpovědět
 

Přidat komentář