Far far away... Geraltův svět

[Wenai Lafayette]

No... +zadívá se tak na Geralta s knírem+ On mi totiž zachránil život. Já jsem se topila aon mě vytáh a pak se to prostě nějak zvrhlo... +snaží se zaostřit na Mariolda a culí se+ Znáš to. +pokrčí rameny+ Zatím je to skvělý. S ním. S náma. Já taky nemám zrovna lehký boty.

[Marigold]

°Z nepopěratelnou láskou v očích taky koukne na Geralta° To je náš statečný chalapec... chlapec °opraví se když si tak roztomile šlápnul na jazyk, hned na to se svému hloupému přeřeku zasměje° On je celkově skvělej, jen by ho člověk občas rád profackoval jak tupě se chová. Bez urážky chlape °poplácí spícího div ho nesrazí ze stolu, ale naštěstí se nic nestane° Krásné opilá dáma v mém náručí °zazubí se na Wenai a trochu více si ji přitáhne° co stím? °drnká prstem o struny loutny jen tak položené na stole před ním°

[Wenai Lafayette]

+chvilku to vypadá, že ho políbí, ale pak se vzpamatuje+ Já nemůžu, Marigolde. Sličný básníku. Já ho totiž mi... ehm... a tak. +povzdechne si a položí mu hlavu na rameno+

[Marigold]

°Najednou nevypadá vůbec opile, naopak velice střízlivě. Pohladí Wenai něžně palcem po tváři° Však já si to myslel holčičko °přitáhne si ji na hruď a obejme oběma rukama. Je ot přátelské gesto bez jediného náznaku něčeho sexualního° Už vím jak září oči ženy co se na zaklínače koukla jednou a už nedokázala pohled odtrhnout °přátelsky jí pohladí po zádech° Snad si dáte štěstí, když se mu to do téhlé doby, za všechny ty roky nepovedlo. °odtáhne se a koukne na ni vědoucí pohledem člověka co nahlíží do duší ostatních. To on totiž jako básník skutečně dokáže° A myslím že ani ty neměla život vystlaný růžovími plátky vílo.

[Wenai Lafayette]

+pokrčí rameny+ Ale kdo jo. Řekni mi Marigolde. +koukne na něj+ Mám se něčeho obávat? Nebo někoho?

[Marigold]

Můj život vílo byl poklidný doby než jsem potkal tady toho °kývne hlavou na spícího zaklínače° Pak se teprve začali dít věci a, což mě velice potěšilo, jsem získal náměty na celé stohy balad °mírně se usměje° Byli by tu lidé ne upně bezvýznamní co našeho Vlka nemají zrovna na seznamu nejbližších přátel °pustí ji a místo krásného ženského těla vezme do náručí svojí loutnu. Chvíli na ni drnká s chmurným a zároveň zavzpomínaným výrazem než se opět usměvaví obrátí na Wenai° Mám nejasný dojem že ty bys možná raději slyšela o ženách co by mohli chtít ukrás privilegované místo v jeho posteli.

[Wenai Lafayette]

+uculí se+ Děsně přesně.

[Marigold]

°Pokarčuje v zamyšleném drnkání° Asi nemáš na mysli všechny ty děvky, služky a podobné povoln ženy co si pro spestření bral do postele °pohlédne na ni koutkem oka zvědaví na její reakci. Zajímá ho jestli vystartuje jako čertík z krabičky dle vzoru jedné nejmenované čarodějky° Nejvíce bych se obával dvou žen °trochu se zamračí. Drnkání získá podivný nostalgický rytmus° Yeneffer z vlasi jako pera havrana a očima fialovíma a jiskřícíma chladem jako kousky ledu ze zemí na severu °trochu se zamračí° A Triss hřející, větčně dívčí léčitelka z hnědými vlasi a očima naopak teplíma jako slunce °trochu zasněně se usměje°

[Wenai Lafayette]

To máš pravdu ty mě nezajímaj. +pak zporozní+ Hm. Yennefer a Triss. Obě čarodějky, předpokládám. Yennefer. Yennefer, to mi něco říká. +kroutí hlavou a snaží se vzpomenout+ Že by se mi o ní zdálo? No nic...+koukne na něj potutelně+ Triss? To je ta co jsi ji... utěšoval?

[Marigold]

°Trochu se na ni zamračí° Nevím proč všichni tolik děláte z platonické lásky? Každý hned dnes myslí na postelové radovánky apřitom srdce. Srdce °sevře jí rameno° je zevšeho nejdůležitější. °vrátí se k podrnkávání° Triss byla svím spůsobem zdrcená když se Geralt vrátil k Yeneffer, přesto že to čekala. Ale znáš zamilované °povzdechne si z usměvem° vždy doufají. Tak jsem jí poskytl rámě, kapesník a svou přízeň °zvědavě na ni pohlédne° Zdálo? Snad ne další věštkyně. Ta už tu taky byla, i když jiným způsobem.