Ložnice pro hosty

[André Bourson]

"Na mně? Tak to jsem tedy zvědavý, jak to bude pokračovat." Vezme mezi prsty pramínek jejích vlasů a omotá si jej kolem prstu. Pohled, který doteď upíral na ni, mu sklouzne k jejím rukám a sleduje je, jak mu hbitě rozepínají košili. "Praktické," usměje se, "nebude mi horko." Kouká jí pobaveně do očí a zbystří, když se najednou rozezní hudba. Obejme ji kolem pasu a přitáhne k sobě, dost blízko, aby se téměř dotýkali tvářemi. Docela nerad, radši by se jí díval do očí, ale přece jen ji poslechne, zavře oči a zaposlouchá se do hudby.

[Memory]

Mors: "To s tým horkom nie je také isté." potuteľne sa usmeje, i keď on to nevidí, lebo má zavreté oči. "Vnímaš ten rytmus?" začne pomaly hýbať bokmi v rytme hudby a keďže je k nemu tak tesne pritisnutá, jej telo sa tými pohybmi otiera o jeho. "Nechaj svoje telo hýbať sa podľa neho." rukami sa mu zvezie na jeho pevný zadok, jemne stisne v dlaniach jeho svaly. "Tanec je ako splynutie dvoch tiel." na kúsok nahej hrudi mu vdýchne dlhý, nežný bozk. "Vnímaš hudbu a telo na ňu reaguje, len ho musíš nechať sa jej oddať." jej ruky sa opäť presunú nahor, jeho košeľa skončí na zemi.

(nenašla som žiadnu vhodnú, ktorú by som mohla poskytnúť ako príklad)

[André Bourson]

Otevře oči, protože ho víc baví dívat se na ni. "Ten tanec má i své výhody, je to příjemné." Uculí se, když se Memořino tělo tiskne k němu a dělá mu to dobře. Při jejím polibku na nahou kůži se mu však stane neplánovaná příhoda a jeho kalhoty jsou mu najednou malé v rozkroku. "Ty malá provokatérko," Sykne, chytne ji za zadeček a zvedne ji, její nohy si dá kolem pasu. "Znám i jiné způsoby splynutí těl, než je tanec." Obejme ji pevně kolem zad, aby mu nespadla, přisaje se ve vášnivém polibku na její ústa a nese si ji k posteli.

[Memory]

"Zdá sa, že hodina tanca sa odkladá." poznamená, len čo chytí dych, keď sa ich pery na chvíľu vzdialia. Nezdá sa však, že by jej to vadilo. Naopak, v takýto zvrat dúfala, no nenechá to na sebe len tak poznať. Nech si Mors nemyslí, že ju tak veľmi vzrušuje, lebo presne to sa jej deje. Nechá sa odniesť k posteli, stehnami sa sama zakvačí okolo jeho bokov, aby nespadla. Jeho vášnivý bozk mu s rovnakou vášňou opláca. Len čo ju uloží do perín, pritiahne si ho k sebe. Predtým než na ňu klesne, šikovne sa dostane spod jeho tela a zrazu mu sedí na bruchu. "Nechaj ma preskúmať tvoje telo." šepne mu do ucha a jemne medzi zubami stisne jeho ušný lalôčik.

(budeš teraz niekedy na icq? mám zopár otázočiek)

[André Bourson]

Pozvedne pobaveně obočí, když mu tak hbitě vyklouzne z náruče a musí se tomu zasmát. "Ty jsi mi ale rychlá... jak gepardice. Na tebe si budu muset dávat pozor." Pozvedne obočí nad jejím přáním a cuknou mu koutky. "Chceš si hrát? Proč ne..." Padne naznak do peřin a rozpřáhne ruce do stran. "Tak bádejte, slečno Zvědavá."

[Memory]

Len sa potuteľne usmeje nad tým, že by si na ňu mal dávať pozor. Ale nič na to nepovie. "S veľkou radosťou." šibalsky naňho mrkne. Priblíži sa k jeho tvári. "Prezradíš mi, čo máš najradšej?" dýchne mu do pier tichým hlasom pred tým, než sa ich zľahka dotkne perami. Jednou rukou sa podopiera, aby nespadla a druhá mu zkúmavo blúdi po vypracovanej svalnatej hrudi.

[André Bourson]

Usměje se nad její "prefíkaností". "To bys měla moc jednoduché... zkus na to přijít sama." Pohladí jí paže a vtiskne polibek na ústa. Při hlazení hrudi se jenom potutelně usmívá.

[Memory]

Predlaktia si oprie o jeho hruď a hlavu položí na ne tak, že mu môže pozerať do očí. "Vôbec mi to neuľahčuješ." pokrúti hlavou, no tvári sa pri tom pobavene. "Tak sa na to pozrieme," narovná sa. "Len čo si spravím trochu pohodlie." zasmeje sa štýlom, akože niečo chystá. Rozopne si zips na chrbte a šaty si vyzlečie. "Oveľa lepšie." povie s úsmevom, keď jej telo zakrýva len čierna krajkovaná podprsenka s rovnakými nohavičkami a podväzky s čiernymi sieťkovanými pančuchami. "Máš rád dotyky?" pomaly, provokatívne mu ukazovákom prejde po líci, po krku a neurčito sa stratí pri jeho ľavej bradavke. "Alebo ústa?" nakloní sa k jeho perám, no nepobozká ho na ne, posunie sa na jeho krk, ktorý nimi poláska až po kľúčnu kosť. "Jazyk?" peramia a zároveň jazykom sa pustí na prieskum jeho hladkej hrude, pričom každej bradavke venuje osobitú pozornosť. Vníma pri tom jeho vôňu, chuť... Špičkou jazyka mu zľahka prejde po jazve na bruchu. Prsty zaborí do jeho jemných chĺbkov ktoré sa strácajú v nižších oblastiach zatiaľ ukrytých pod nohavicami. Opäť sa narovná a pozrie mu do očí. "Alebo to máš rád trochu drsnejšie?" nechtami mu na boku vyznačí jemnú ružovú cestičku, ktorá je však vzápätí preč.

[André Bourson]

Hledí jí do očí a hladí přitom její ramena a paže. Přimhouří oči, když si začne rozepínat zip na zádech. Má cukání, že by jí s tím pomohl, ale zůstane ležet a pozoruje její rozkošné pohyby. Dlaněmi ji pohladí po stehnech a přejde výš na zadeček. "Kdo by neměl rád něžné doteky..." řekne potichu a nespustí zrak z jejích očí. Nechá se laskat a jen se potutelně usmívá. "Hraješ si se mnou?" Usměje se a zatím se snaží ovládat a nepropadat jejím dotekům. Pouze když mu polaská bradavku, zavře na chvíli oči, aby si to užíval. "Jsi ďáblice... víš to?" Opět se usměje, ale už zdaleka nepůsobí tak sebevědomým dojmem, jako na začátku. Hruď se mu začíná zvedat v rychlejším tempu a i jeho dech už není slabý a klidný jako předtím. Když mu zaboří nehty do kůže, nevydrží a z úst mu unikne tiché syknutí. "A ještě k tomu divoká kočka..."

[Memory]

"To teda som." usmeje sa a v očiach sa jej leskne chtíč. "Hravá, divoká kočička." povie škádlivým tónom. Sadne si mu obkročmo na brucho a skloní sa k jeho tvári. Jej dlhé, tmavé vlasy ho po nej zľahka pošteklia. "Tak čomu dávaš prednosť, Morsmordre?" schválne použije jeho prezývku. Dlaňami mu prejde po rukách s tetovaním od ramien, cez zápästia, až si prepletie svoje prsty s jeho a jeho dlane tým zatlačí do matraca. "Už som ti niekedy hovorila, že sa mi tvoja prezývka páči? Má v sebe nádych nebezpečenstva. Si aj ty nebezpečný?" trochu ho podpichuje, ale zároveň ju to veľmi vrušuje ho takto provokovať.