Kuchyň

[Fabien]

Tir: +A chlupy naslouchají celé naježené.. + No jistě - celý svět je ti k dispozici na hraní, ještěřičko! +Tváří se přitom děsně vážně a pak vyprskne smíchy.+ Já že tě dost nesváděl? Dělal jsem celej večer, co jsem mohl. A láska plná strádání, že to není? Kdo mi dal facku, he? + Teď zas pro změnu škrabká na zádech on ji.+ Moc čteš, lásko ty máminy dojáky. Buď ráda, že to nemáme jako ušlechtilí hrdinové v knize!

[Tirage]

Fab: přitulí se k chlupům a ukryje tvář na Fabienově hrudi. když já nechci, abys si myslel, že mi to jde tak rychle s každým... že mě každý hned má... stydí se to říct. a dělá prstem Fabovu v porostu rozpačité kroužky. tak mi to už nevyčítej... kdybys viděl, co já... a bylo mi... a vůbec! vystrčí hlavičku a podívá se mu do obličeje. to bylo z lásky! a taky jsem trošku žárlila... trošku hodně... rudne u toho, když to připouští. facku jsi dostal, to jo. ale že bys strádal? obhajuje se.

[Fabien]

Tir: Kdyby ti to šlo takhle snadno s každým, musel bych tě zamknout doma a přivázat tě za nohu ke stolu!+ naoko vyhrožuje.+ Dyť já vim, že to bylo z lásky. Taky mi to došlo...pozdějc...+utěšuje jí.+ Ale trpěl jsem a strádal jako pes. +Tváří se hrozně týraně.+ A pozor! Já na tebe taky žárlim...a vůbec se mi nelíbí, když se kolem tebe motaj hlapi na Mýtince...a no, vždyť víš! +zjihne a ohlazuje jí kulatý zadeček.+

[Tirage]

Fab: někdy žárlíš moc hezky... zase ho hladí po hrudi, až na břicho. ale já jsem úplně hodná. a nikdy jsem tě nenechala strádat. to nemůžeš říct, že bych tě někdy nechala... trpět marnou touhou... políbí ho hezky a nasune se nad něj.

[Fabien]

Tir: +Velice spokojeně zamručí, když odhalí její spády.+ Jsi hodná holčička..protože, kdyby jsi mě nechala marně toužit, mo bych z toho i onemocnět..+a udělá hrozně zoufalý obličej.+

[Tirage]

Fab: ano ano, moc hodná. to bych nechtěla nikdy dopustit, abys snad byl nemocný... otírá se o něj klínem a dál ho líbá.

[Fabien]

Tir: Jistě, protože nemocný Fabísek by nemohl vůbec...ale vůůůbec nic...+horlivě kývá a chytá její rty svými, hladí ji po neposedném zadečku a celý je natěšený - už zase! +

[Tirage]

Fab: to bych nechtěla zažít, aby Fabísek nemohl vůbec nic. vystrašeně vykulí oči. já jsem hrozně rozmazlená tím, že může pořád. co bych potom dělala? vrní a sáhne pod sebe a mazlí se a hladí ho po jeho/jejím natěšení-potěšení.

[Fabien]

Tir: +Zatváří se na ní přísně.+ Kdyby náhodou k tomu došlo, pěkně bys počkala, než by se Fabísek uzdravil! Žádný rejdění po světě a hledání náhrady, jinak dopadneš jako Molly. Tejden si nesedneš! +Vyhrožuje jen naoko, neboť Tir ví, jak ho uklidnit a potěšit a ještě více natěšit..

[Tirage]

Fab: trošku se nafučí. chm! ty jseš! copak já sháním někoho jinde? a to je přesně ono - tys dostal hned a teď máš takový řeči. a dobře víš, že já nemám ráda ubližování. musíš na mě být hodný, jestli chceš, abych dělala třeba tohle... jak ho mazlí, nastaví si jeho mužskou chloubu na kraj vstupu tak, že stačí jediný jeho pohyb a zanoří se do ní.