od Manori » pát říj 09, 2009 2:06 pm
*vyculí se na yohi* něco ostřejšího...a na nervy...*odloží si nějaké papíry na stolek ke svým stínům*
no..to se spíš zeptej Postracha..*načež chlapci vytřeští pohled, jakože to snad ani ne, takže když je vidí, tak se musí smát* to víš, nepřátelé jsou všude...a někteří docela málo mrtví, nebo aspoň míň, než si můj choť myslel...takže...se nám na oplátku rozhodli udělat z domu kůlničku na dříví..*lítostivě* snažím se nějak koordinovat záchranné práce, ale Postrach mě nechce moc nikam pouštět...prý ohořelý barák je jedna věc, ale tuhá manželka...*pokrčí rameny* proto mám s sebou tyhle ...*poplácá po rameni jednoho ze svých doprovodů* mají důkladně nakázáno mě nespouštět z očí..*načež oba polknou, že teda jako na Příčné a tak se promenovala sama a to chudáci nevědijou, že mohla taky Postracha na ulici potkat*
Fantazie nevede k šílenství. Co vskutku k šílenství vede, je rozum.
Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků.
- Francisco de Goya y Lucientes-