Lesy na Darktor

[Jasmine Clarvik]

+podá Chrisovi jeho balíček a poodejde kousek stranou, aby ze sebe shodila džíny, tričko a i ty boty, který jsou poměrně nevhodný k běhání po lese, tedy ne že by ty co dostala vypadali kdovíjak prakticky, ale jak se do nich později obouvá vypadá to, že je na ně poměrně zvyklá. nasouká se do kožených kalhot a na první pohled nepohodlného vrchního dílu, ale ve skutečnosti je poddajný a měkký, jak se jí přilepí na tělo a vytvaruje křivky. urovná si látku kolem krku a přitom si nechává od Chrise pomoc. plášť zatím nechá ležet a do pouzder si nastrká dýky, které si přinesla sebou+
Máme tak hodinu času, než budeme muset vyrazit. +informuje je Nef, která od Chrise převezme oblečení, které pošle pryč, aby se jím nemuseli zabývat+ Měli bychom se pustit do toho rituálu. Naučila ses ho? +stočí vážný pohled k sestře, která jen přikývne a zastrčí si dýku do boty+ Tady máš všechno co potřebuješ. +pokývne hlavou směrem k několika miskám krve+ Pro zkoušku by měla být dostačující.

(http://fc07.deviantart.net/fs70/i/2012/ ... 4rllga.jpg a nco takovýho má na sobě, plus minus představ se ti to víc přizpůsobený k nošení )

[Victoria]

(uh, to je teda něco. tu díru na prsa tam má určitě kvůli větrání, co? to my sme teda skromnější

Spoiler: show

[imgr=700,500]http://imageshack.us/a/img89/6291/8wxi.png
[/imgr]

Chris je za Van Helsinga, akorát ten děsnej klobouk nemá
[imgr=700,500]http://sethlord.files.wordpress.com/2011/01/van-helsing-van-helsing-525086_1024_768.jpg[/imgr]

a něco málo z toho, co mají v kapsiškách
[imgr=700,500]http://imageshack.us/a/img266/318/ivv5.jpg
[/imgr]

+Chris propadne záchvatu kašle, aby zamaskoval svoji reakci na ten obleček, což teda rozculí i Vicky+ Jo, za chvíli se setmí. +přikývne a vezme misku, aby začala podle návodu kreslit obrazce na zem, pač to je něco s čím ještě pomoct může, zaříkávat musí Jasmine sama, Chris přechází okolo jako naštvanej tygr, a napůl čeká, že se někde roztrhne země a vyskočí přinejmenším draci, a to hned jak dokončí zaříkávání+

[Jasmine Clarvik]

Spoiler: show

(no jasně! kdyby se zapotila, ono ve vší tý kůži navíc je to skvělá strategie na odpoutání pozornosti, protivník se zadívá na prsa a ztratí pozornost a ona ho může smést ale Nef je taky o hodně skromnější jen kožený kalhoty a bavlněná košile, to jen Jasmine dělá parádu aby zakryla svojí nejistotu a tak ale hezká podprda, tu my vlastně ani nepotřebujem a tu zbraň bych moc Nef neukazovala apropo mi milujeme Van Helsinga )

Co? +zamrká Jasmine poněkud zmateně, když to vypadá, že se Chris každou chvíli udusí a upraví si výstřih než vezme jednu z misek a začne s Vicky kreslit obrazce, které má vryté do paměti, a když téměř vyprázdní poslední misku žaludek se jí sevře strachem, když je čas vybavit si potřebná slova. nakreslí se zbytkem krve kruh uprostřed až se diví, že jim to tak hezky vyšlo. misku odloží a vytáhne z dýku z pouzdra, kterou si přiloží k dlani, když jí ze rtů splynou první slova zaříkávání a její hlas kolísá slovo od slova a magie se kolem ní ovíjí a stoupá a klesá jako by šlo o zpěv zatímco obchází po obvodu kruhu a z řezné rány na dlani jí stéká krev dopadající na kruh z krve cizí. těsně předtím, než kruh uzavře se postaví doprostřed, aby odříkala sérii veršů, které každý po jednom aktivuje jeden symbol za druhým, které tlumeně září a s posledním slovem se vrátí zpět ke kruhu. zvedne pohled k Chrisovi, který tam kolem přechází jako by čekal, že je něco sežere a v tu chvíli vyřkne poslední slovo a přitiskne krvácející dlaň na vynechané místo v kruhu z její krve aktivujíc celý spletenec znaků a slov, svazujíc je v jedno, vytvářejíc neprostupnou zářící stěnu energie, která vystřelila z kruhu krví do výše+

[Victoria]

(Jistě,velice praktické. akorát Chrise to asi bude stát život. že jo, mně se taky líbila, tak jsem ji rovnou zužitkovala. )

+Chris polkne potřebu jí taky upravit výstřih, nejlíp jí tu díru zašít, aby na ni všichni nečuměli , a usadí se do trávy, aby to sledoval; Vicky dokreslí svoji část obrazce, zkontroluje znaky a taky ustoupí, aby neporušovala magické pole, a soustředěně to pozoruje, v hlavě odříkává s Jasmine, aby se ujistila, že je to správně, a když vytryskne z obrazce světelná stěna, pousměje se+ Tak to vypadá docela dobře. +přikývne+ Slyšíš nás? Dělá ti problém to udržet? +zkoumá to, a zkusí skrz stěnu prohodit kámen, který v pohodě propadne a pole nepřeruší+ Objekty jsou v klidu. +poznamená napůl pro sebe, vykročí vpřed a zastaví se u zdi světla, opatrně natáhne ruku a pak se úplně zlehka špičkou prstu dotkne světla, které okamžitě zhasne a po obrazci ani památky, jako by se krev vypařila+ Ale lidi ne. Takže se toho nesmíme zvenku dotknout, jinak to zrušíme, a to by mohl bejt celkem problém. +uculí se+

[Jasmine Clarvik]

(žádný umírání kvůli výstřihu nebo si ho Jasmine zaštupuje jak ponožky )

+Nef přechází sem a tam, než dojde k názoru, že je to zbytečné, tak si sedne na druhou stranu naproti Chrisovi do trávy a Caesar si lehne hned vedle ní a hlavu jí položí do klína očima sleduje ostatní kolem sebe+ Budeme muset rozestavit svíce, aby mu nebylo nápadný to světélkování. +poukáže na tlumeně zářící obrazce a vytáhne se opět na nohy a obejde kruh kolem dokola+

+ustoupí od kraje kruhu víc do středu a rozhlédne se po stěně energie+ Slyším vás jako by tu nic nebylo. +mávne před sebou rukou tázavě, jestli oni slyší jí+ Ne, žádný problém. Během zaříkávání bylo třeba docela dost energie, mam pocit, že to teď žije energií, kterou jsem na to vydala. +pokrčí zlehka rameny, že v tuhle chvíli není těžké udržet sebe a kruh pod kontrolou, a když se Vicky dotkne stěny jako by od ní dostala ránu doprostřed hrudi. prudce vydechne a trhne sebou+ Tohle bych raději už nezkoušela. +vrtí nesouhlasně hlavou+ Nikdo nechceme, aby byl volnej. Z kruhu vypadnu hned jakmile ho uzavřu. Nestojím o to být v jeho blízkosti, jelikož mám takový tušení, že bude pořádně vytočenej. +vystoupí z kruhu a kecne si znaveně vedle Chrise do trávy+

[Victoria]

Jasně že tam to zkoušet nebudu. +uculí se Vicky+ Chtěla jsem zkusit, jestli to v případě potřeby jde. Ale předměty prohodit jdou, takže případně ho může třeba zastřelit stříbrnou šipkou, nebo tak. +prohrábne si zamyšleně vlasy+
Takže co teď? +rozhlídne se po nich Chris, zatímco ji nepřítomně hladí po stehně+ Šlo to dobře, určitě to zvládneš i tam. +usměje se+ To bude asi... všechno? +pozvedne obočí tázavě, jakože asi můžou jít+

[Jasmine Clarvik]

No jen aby. +zazubí se na ní Jasmine vesele+ Neprojde, ale to neznamená, že musí pozbýt rychlosti. Zastřelit ho by se nám nemuselo povést, i když zkusit by se to mohlo. +připustí, že by jí rozhodně nevadilo kdyby si z něj udělali cvičnej cíl. opře si hlavu o Chrisovo rameno+ Doufám... musím. +povzdechne si a na chvilku se zahledí na čerstvou noční oblohu+ Teď je asi čas vyrazit. +hlesne tiše+

Ještě uvidíme, jak s ním naložíme. Hlavní je ho dostat dovnitř a pak mu pro mě za mně můžeme klidně useknout hlavu. +pokrčí zlehka rameny+ Já myslím, že jsme prošli všechno co jsme mohli zvládnout za tak krátkou dobu. +pokývá souhlasně hlavou+ Takže teď menší rychlokurz. +zvedne ze země vlastní plášť+ Jasmine půjde první, za ní Chris, Vicky a nakonec já. Na druhý straně na nás bude čekat Marius s doprovodem. Předpokládám, že víš co máš dělat. +stočí pohled k sestře, která si přes ramena akorát přehazuje plášť a jen vážně pokývá hlavou+ Vy dva... +přesune svojí pozornost zpět k Vicky a Chrisovi+ ...se držte za sestrou. V žádném případě se jí nesnažte strčit za sebe. Předpokládám, že by neměly nastat nějaký větší komplikace, ale nadřazenost si musí vyjasnit sama. +vysype to ze sebe stylem, kdy neočekává protesty a zaloví v kapse+ Tady... +hodí každému z nich po pečetním prstenu+ ...tohle mějte pořád u sebe. Jednak slouží jako jako naše pečetní prsteny a jednak jako překladače. +vysvětlí ve zkratce, než se k nim otočí zády a začne se zaříkáváním, než se před nimi otevře portál připomínající modrou červí díru o velikosti velkých vstupních dveří+

[Cairo]

*Brouzdá lesem a jako vždycky si vychutnává to úžasné spojení s přírodou. Luk, teď už napnutý, svírá v levé ruce, přeskakuje kameny, potichu našlapuje. Po chvíli objeví zajíce. Obezřetně ho následuje. Zvíře po pár desítkách metrů zastaví u tůňky. Přikrčí se za spadlý kmen, pomalým pohybem sáhne přes rameno do toulce a založí šíp. Natahuje tětivu, cítí, jak se jí peříčka z šípu otřela o tvář. Přivírá oči a míří. A mám tě, pomyslí si. A povolí tětivu, skloní šíp k zemi. Pozoruje zajíce, dokud neutiší žízeň, nezastříhá ušima a nezmizí v podrostu. Teprve pak se zvedá.
Zasune šíp zpět do toulce a vydá se vzhůru do kopce. Po chvíli oddechuje už pěkně ztěžka, ale vydrápe se až na samý vrcholek kopce. Pokračuje po hřebenu, po chvíli objeví pramínek a uhasí žízeň. Vydá se znovu na cestu, ale tentokrát se poohlíží po něčem konkrétním. Nalézá to za několik minut. Stromy řídnou a nakonec se ocitne na skalní plošině a před ní se otevířá výhled na zvlněné lesy, za kterými se v dálce modře leskne hladina moře. Nádhera, usměje se. Posadí se, vytáhne jablko, které jí zbylo od snídaně a s chutí se do něj zakousne.*

[Neferet]

+Caesar se dny toulá po lesích a trucuje, pořád naštvaný na Neferet, že ho tu tak nechala a odjela pryč, se jí vyhýbá a nechává jí vycukat zvědavý kdy přijde s prosíkem. zrovna si to míří k sídlu, aby omrknul stav situace, když zachytí cizí pach. zarazí se na místě a zpozorní, než se po něm vydá. netrvá to dlouho a najde svůj nový cíl. chvíli dívku sleduje schovaný mezi stromy, než pomalu vyjde na volný prostor. opatrně a obezřetně, packu za packou zatímco tiše mručí+

[Cairo]

*zaslechne za sebou tichý zvuk připomínající vrčení. Prudce otočí hlavu, ruka automaticky vyjede k rameni, připravená vytasit hůlku. Když ale zpozoruje obrovského bílého tygra, opatrně ruku zase spouští. Pomalu, pomaloučku vstává, ruce drží od těla, aby zvířeti ukázala, že nemá žádnou zbraň.* Ahoj, ty budeš Caesar, *promluví na něj klidným vlídným hlasem* Já jsem Cairo, kamarádka Neferet, bydlím teď s ní v sídle. Už jsem o tobě hodně slyšela, *pokračuje* Ale na živo jsi mnohem hezčí, než jsem si představovala. Taková nádherná, veliká šelma... *stále k němu tiše promlouvá, zatímco se tygr přibližuje. Je si celkem jistá, že jí neublíží, přece jenom se ale nedokáže ubránit bodnutí strachu, když pomalu natahuje ruku směrem k němu, aby ji mohl očichat, a doufá, že o ni nepřijde*