Nicci a Derrek

[Syriana Spinnel]

NICCI

+Sleduje jak si tam úplně nakráčí jak pán a ještě navíc se tváří jak zpráskané štěně. Pff.+ Já jsem si svůj návrat taky tak nepředstavovala. +Sevře rty a nechce se na něj koukat. Je na něj naštvaná a když vypadá takhle. Ne. Takže se kouká do stropu. Ví, že jsou spolu strašně málo, ale vůbec netušila, že by Merline, mohl brát drogy. Je z toho vyděšená. Pro ni je taky těžký být bez něj v Bradavicích.+ Dneska budu spát tady. +řekne po chvilce a pak se na něj přece jen podívá, protože jí prostě i přesto, že je je trochu blbeček, chyběl.+

[Smečka]

Derrek:
+že se na něj odmítá podívat považuje za poměrně špatný znamení. Na okamžik zaváhá, ale pak přece jen přistoupí blíž a sedne si na zem, vedle její postele, pak natáhne ruku a jemně ji pohladí po ruce+ Omlouvám se. Nějak se nám to vymklo, měl jsem v plánu je vykopnout nejpozději dnes ráno, ale...+potřese hlavou, protože to zní uboze i jemu samotnýmu+ Dobře...+přikývne na to, že bude spát tady, chápe, že s ním teď nechce být.+ Napadlo mě, že bysme mohli zítra zajet do města na večeři...+navrhne potom a koukne na ni, s opatrnou nadějí v očích+ Šla bys? +natáhne se a jemně jí odhrne jednu zrzavou kadeř z tváře+

[Syriana Spinnel]

NICCI:
+Párkrát zamrká, protože má na jazyku zajímavou odpověď, ale radši se kousne do jazyku. Nechce se s ním hádat. Je unavená a tohle by stejně nikam nevedlo. Nakonec mu ale přece jenom lehce sevře konečky prstů.+ Promluvíme si o tom zítra +otočí se na něj nakonec+ u večeře. +dodá, protože když se prostě tváří takhle...+ Dokud nebude náš byt náš, tak zůstanu tady. +a teda doufá, že uklizený nemusí říkat nahlas. Stejně už teď sama sobě lže, protože ví, že nevydrží být od něj dál než pár hodin.+

[Smečka]

Derrek:

+malý kámen mu spadne ze srdce, když mu jemně stiskne prsty na oplátku+ Dobře. +přikývne souhlasně, ačkoliv na ten rozhovor se moc netěší.+ A k tomu, cos viděla...nedělám to často, vážně. +zadívá se jí do očí a doufá, že tomu uvěří. Kriticky musí uznat, že sám by takovému vysvětlení nejspíš nevěřil+ Tak já půjdu. Mám doma spoustu práce...+rty mu zvlní slabý úsměv, než k ní nakloní a jemně ji políbí na rty+ Miluju tě...+pošeptá jí do rtů, lehce ji pohladí bříšky prstů po tváři a pak se otočí a odejde stejnou cestou, kterou přišel. Nehodlá riskovat, že by při procházení domem narazil na Gabriela. Nebo na Syr. Tak statečný dnes vážně není+

[Syriana Spinnel]

Nicci:

Jo, myslím, že máš. +Ušklíbne se a prostě už má na jazyku, že mu pomůže, ale ustojí to a zachová svou ženskou důstojnost a neřekne to.+ Taky tě miluju. +odpoví mu, když odchází a ani se nediví, že to bere oknem.

Sama pak ještě několik desítek minut leží na posteli a přemýšlí, jestli to od ní nebylo moc, taková reakce. Pak se ale nakonec sebere, sedne ke stolu a z batohu vytáhne několik knih a učebnic. Ta esej prostě nepočká. Když skončí, je už hodně po půlnoci a v domě je ticho. Venku je černočerná tma. POdívá se na prázdnou postel a rozhodnout se jí trvá jen zlomek vteřiny. Akorát, ona to oknem nevezme.+

[Smečka]

+když se vrátí do jejich bytu, rozhlédne se po tom bojišti, který z toho spolu s těmi pitomci udělali a povzdechne si. Pak se ale do úklidu vrhne s vervou, kterou by možná ocenila i Syr. Otevře okna, aby vyvětral ten pach trávy a hašiše, vyhodí všechny dopité i nedopité láhve od piva a několika od tvrdého chlastu. Je skoro jedna v noci, když slavně zvítězí. A musí sám sobě přiznat, že se mu to docela povedlo. Uklidí do skříněk všechny čistíci prostředky, které použil a právě když skříňku zavírá, zachytí z venku známé lehké kroky. Otočí se a když se Nicci objeví ve dveřích, měkkce se na ni usměje+ Právě včas, lásko. Máš hlad? +zajímá se hned a nakloní hlavu nastranu+ Zvládl jsem se vloupat do domu a ukrást z ledničky něco k jídlu. +v očích mu zablýskne a rty mu zvlní rošťácký úsměv+

[Syriana Spinnel]

NICCI
+Vykrade se ztichlým domem na dvůr. Myslela, že už budou všichni spát, ale zpod dveří pracovny se ještě svítí. Takže se tama plíží obzvlášť pečlivě. Venku je pořád ještě zima, už aby bylo léto, pomyslí si. Ví, že ji sledují oči hlídkujících vlků, ale co, ať si klidně trhnou nohou. Vyběhne po schodech k jejich bytu a když otevře dveře tentokrát, má absolutně jiný pohled na jejich byt. Uklidil úplně všechno, už to tam ani nesmrdí.+ Měl bys pozvat mou matku na čaj, určitě by ocenila, jak umíš uklízet. +Pousměje se a přejde k němu. Jen se o něj oře, a jak je vysoký, tak mu sahá sotva po prsa.+ Nechci se hádat a nechci spát někde, kde nejsi ty.+ Hlad? +hm. nad tím vůbec nepřemýšlela.+

[Smečka]

+spokojeně se na ni uculí, když ho tak pochválí a když se o něj opře, schová si ji do náruče a nos jí zaboří do vlasů+ To bych asi neriskoval, přijde mi, že občas se na mě dívá, jakoby pořád zvažovala možnost, že mi prokousne krk za to, že jsem se s tebou oženil. +poznamená s pobaveným úšklebkem, ačkoliv částečně to myslí vážně+ To je dobře, nejsem rád, když neusínám a neprobouzím se vedle tebe. To mi stačí, když musím být v práci...+zamručí, trochu se odtáhne a lehce ji líbne na rty+ Jo, lásko, hlad. Vzal jsem i dezert. +zajiskří mu v očích a odmanévruje ji ke stolu a usadí na židli; pak z ledničky vytáhne nakradené jídlo, jsou tam nějaké těstoviny s omáčkou a pár dalších věcí. A hlavně jablečný koláč s karamelem. Ohřeje pro každého porci v mikrovlnce a sedne si naproti ní+ Můžeš to brát jako generálku na zítřek. +uculí se+

[Syriana Spinnel]

NICCI
+musí se pousmát.+ Myslím, že to se možná po dnešku mohlo změnit. +jako ano, asi je to i tím, ale spíš hlavně tím, že matka vlčice měla pocit, že ji tak trochu ukradl.+ Jo, mě to stačí, když jsem ve škole. +jde za ním k jejich pidi stolu a sice má pochopení pro vlčí potřebu krmit svoje nejblížší, ale tohle je prostě občas vtipné.+ Jsem ráda, že nehladovíš, když tu nejsem. +Sedne si a začne jíst, no ze začátku se v tom spíš jen trochu rýpá, protože sice za ním přišla, ale něco ji pořád uvnitř hněte.+ Nelíbí se mi, co se tady dneska dělo. +Zvedne k němu oči.+ Je to náš byt, měla jsem to vědět. A, +dodá vážně a ukáže na něj vidličkou s namotanýma těstovinama.+ Přestaneš, nebo tě prásknu. +jo. Nad tím chvíli přemýšlela a ví, že je to zákeřné a podlé a vůbec ne vhodné od manželky, ale je to nutné.+

[Smečka]

Derrek:

Opravdu? +trochu překvapeně se na ni zadívá+ Usmířili jste se? +hádá, ale vlastně ho to mělo napadnout, když u ní Syr byla, když za ní přišel. Spokojeně pozoruje jak jí, ale pře jejích slovech se zase zatváří trochu provinile.+ Jo, máš pravdu. +přikývne a prsty si projede vlasy, což dělá vždycky, když je nejistý nebo nervózní. Pak poněkud ztuhne, když prohlásí, že by ho práskla a už jen z tý představy mu přejede mráz po zádech. Radši si vůbec nepředstavuje, co by mu Gabriel provedl. Nebo Syr. Nebo Becca. Do hajzlu.+ Jo, nechám toho. Slibuju. +zadívá se jí do očí vážně, protože chce, aby věděla, že to opravdu vážně myslí+