Cestou, necestou...

Sídlo Neferet

Moderátoři: Neferet, Jasmine Clarvik, Cairo

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Isaac Walker » 22 úno 2016 20:01

Co je? *trochu se naježí.* Přesně takhle se to řekne. Aspoň myslim, *ušklíbne se a pokrčí rameny. Na přinesené pivo kouká značně nedůvěřivě, sklenice vypadá tak odporně, že je div, že její obsah vypadá trochu jako pivo a ne jako kalná břečka. Nemá nejmenší chuť to pít, ale vypadalo by blbě jenom na to koukat, takže tu sklenici vezme aspoň do ruky a rádoby nepřítomě s ní otáčí na podtácku o pár centimetrů tam a zase zpátky. Zatímco Nef mapuje situaci, pořád se nenápadně rozhlíží kolem, kdyby od někud náhodou hrozily potíže. Jenom díky létům praxe sebou neškubne a neohlédne se, když zaslechne ten výkřik. Všechno v něm mu velí vtrhnout tam dozadu a zastavit to, co se tam děje, ale je natolik soudný, aby mu bylo jasné, jak pitomý je to nápad.* To je možný, že je to on, *připustí a lehce ji palcem hladí po hřbetu ruky, ve snaze ji ulidnit.* Co teď? Nemůžem tam jen tak vrazit, to by vyvolalo moc otázek. Můžu na nás použít zastírací kouzlo a na chvíli zmást barmana, ale nedokážu zároveň udržet iluzi, že tady pořád sedíme.
Uživatelský avatar
Isaac Walker
Mág
 
Příspěvky: 276
Registrován: 09 bře 2014 22:51

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Neferet » 04 bře 2016 17:06

Ne možný ne... +zavrčí tichounce+ ...ale jistý jo. +nakrčí nos a nakloní hlavu mírně na stranu. ani neví kde bere tu jistotu, ale v takovém vražedném rozpoložení jí je to celkem jedno+ Mrtvý svědek... žádný svědek... +zamručí si tiše pod fousy při jeho dotazu, co teď budou dělat. to lidské sebeovládání jí pomaloučku prokluzuje mezi prsty, ale ne dostatečně rychle na to, aby si neuvědomila, jak balancuje na hraně. potřese hlavou a opět se narovná, ve snaze se trochu rozptýlit sevře v dlani půllitr s pivem a bezmyšlenkovitě se napije. což nebyl zrovna nejlepší nápad jaký ten den měla, je to už dlouho co naposledy putovala po starých putykách se špinavými sklenicemi a nechutným pivem. spolkne nadávku a zhluboka se nadechne. potřebuje se soustředit už jen proto, aby mohla aspoň trošku normálně myslet+ Nezvládnu nás schovat... na to tu není dostatek tmy. +nenápadně sklouzne pohledem kolem nich+ ...leda bychom si tu tmu udělali. +ušklíbne se, když zvedne zrak k žárovkám na stropě, které začnou povážlivě blikat a skomírat+ Iluze je na tobě. +zazubí se na něj trošku maloučko psychopaticky těsně předtím, než než zhasne první žárovka+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Isaac Walker » 11 bře 2016 09:19

*Že zvedá sklenici ke rtům si všimne až příliš pozdě, aby ji varoval. Za normálních okolností by to asi nějak okomentoval, buď by si z ní utahoval, nebo by ji politoval, ale teď by ho nejspíš stejně nevnímala, takže se jenom soucitně ušklíbne nad jejím výrazem a radši ji nerozptyluje blbostma. Vidí, že i takhle má sama se sebou co dělat. Jakmile žárovky začnou poblikávat, překvapeně se na ně podívá, takový kouzlo nikdy neviděl, ale na druhou stranu Neferetina magie je dost zvláštní, aspoň pro něj, takže usoudí, že na podobně podivný kousky by si měl nejspíš začít zvykat. Kouká, jak se lidi v lokálu zmateně rozhlížej a po chvíli už všichni jako omámení čučej na strop a sledujou, jak žárovky jedna po druhý zhasínaj, místo aby je napadlo zjišťovat, co se děje, a v duchu ocení ten nápad, díky kterýmu maj nejenom tmu, ale i jistotu, že teď si jich chvíli nebude všímat vůbec nikdo.* Jdeme, *zavelí, když má pocit, že je ta správná chvíle. Vytáhne hůlku, zamumlá jistou inkantaci a barmanovi se rozšíří oči a nasadí lehce vygumovaný výraz. Vstanou od stolu, na chvliku se zastaví, aby vytvořil iluzi. V mžiku naproti na lavici sedí další Nef s Isaacem, ona s rukama v klíně a sklopenou hlavou, vlasy jí částečně zakrývají tvář, on jednu ruku položenou na její dlani, prsty druhé obtočené kolem sklenice na stole, hlavu natočenou k Nef. Dokonce oba na střídačku pohybují rty, jako by byli zabraní do tichého hovoru. Při bližším zkoumání by iluze asi neobstála, na okrajích je maličko rozostřená a jejich rty se pohybují v pravidelných intervalech, jak na ně vložil něco, jako časovou smyčku, ale snad je nikdo nebude pozorovat tak dlouho, aby si toho všiml, přece jenom jenom tam tak sedí, pijí pivo a mluví, není na nich nic, co by upoutalo něčí pozornost.* Tak, to by šlo, *přikývne si pro sebe, chytne Nef za ruku a kradmo se vydají ke dveřím do zadní části lokálu*
Uživatelský avatar
Isaac Walker
Mág
 
Příspěvky: 276
Registrován: 09 bře 2014 22:51

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Neferet » 02 dub 2016 19:54

+přimhouří oči, když začnou žárovky jedna po druhé zhasínat, musí se soustředit víc, než by jí bylo kdy milé, ale nemá na vybranou. neslyšně na povel vstane a přištoupí k Isaacovi co nejblíž, bude tak snažší je schovat před zraky ostatních. zhluboka se nadechne, narovná záda a přivře oči, soustředění je teď něco co potřebuje přímo bytostně. sevře Isaacovi pevně ruku, částečně proto, aby věděla, že je u ní, i když ho nesleduje a částečně proto, že je jakýmsi spojením s její lidštější stránkou+ Pomalu... hlavně se nikoho nedotkni... +přitáhne k nim tmu, která najednou padne na lokál, když zhasne poslední žárovka, ještě těsněji a pomalu obezřetně se vydá mezi stoly kličkujíc mezi hosty, kteří začínají zmateně vstávat od stolů+ Rychleji... pozor...+sykne potichu, než je donutí se sehnout, aby se vyhnuli rozmáchlé paži, která jim proletí nad hlavami+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Isaac Walker » 02 dub 2016 20:22

*Cítí, jak mu stisne ruku, jako by to bylo to poslední, co jí drží na hranici příčetnosti, a taky ji sevře pevněji. Je to podvědomé ujištění. Drží se co nejblíž u ní, opatrně kličkují lokálem. Po jejím upozornění se na poslední chvíli přikrčí, paže ho mine sotva o pár milimerů.* Kdo by to řek, že přejít přes hospodu je taková fuška, *brblá si pod fousy, ale tak potichu, že to může slyšet leda tak Nef, jestli vůbec. Obezřetně dorazej ke dveřím, právě ve chvíli, kdy se ozve další tlumený výkřik. Potlačí nutkání dveře rovnou vykopnout a přitáhne Nef k sobě do hlubšího stínu u zdi.* Tak co teď, bludičko? Rovnou dovnitř? *A sahá po klice, že půjde první, protože ji rozhodně neplánuje poslat napřed do neznýmýho nebezpečnýho prostředí.*
Uživatelský avatar
Isaac Walker
Mág
 
Příspěvky: 276
Registrován: 09 bře 2014 22:51

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Neferet » 02 dub 2016 20:31

+prokličkuje lokálem a jen co se přitisknou ke zdi začnou žárovky opět pomalu blikat a rozsvícet se. zavrčí v odpověď k víkřiku+ Rovnou dovnitř... předpokládám, že nás čeká ještě chodba, ten víkřik byl příliš potichu na to, aby ta místnost byla hned za dveřma. +pobídne ho, aby šel první, jelikož ještě musí mít dostatečný dohled nad poblikávajícíma žárovkama, takže do chodby proklouzne těsně za ním, načež se žárovky rázem rozsvítí a lokál opět naplní světlo. poznámku o tom, že to bylo skutečně těsné si nechá sama pro sebe, nemusí vědět, že reálně hrozilo, že se světla rozsvítí dřív, než potřebovali a pozorně se rozhlédne chodbou. přivře oči a netočí hlavu na stranu, jako by se zaposlouchala do zvuku tichých stenů+ Dozadu... +zamručí a vykročí tiše, ale rychle vpřed. čím víc se přibližuje, tím víc jí srdce tluče jako o závod a krev jí v žilách řve vzteky, jak jí v mysli oživují vzpomínky na to chladné sklepení. sevře ruce v pěst, když se ocitnou před správnými dveřmi, které překvapivě na první pohled klidně pomalu otevře, jako by neměla chuť je vykopnout a toho chlápka uvnitř naporcovat zaživa+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Styx Lupin » 02 dub 2016 21:00

Styx Lupin píše:+vězeň vychrlí na svého věznitele spršku sprostých ruských kleteb (verbálních), evidentně mu nehodlá prozradit, kam schoval prachy. Aljoša si tedy rozloží na stole, který je jediným kusem nábytku v opuštěném skladišti, černý kufřík. Zvedne víko, uvnitř má různé pomůcky k výslechu: potřebná narkotika, zahradní nůžky, stříbrný skalpel, kombinačky, dlouhý řeznický nůž, několik druhů lepících pásek a injekční stříkačku. Chvilku si prohlíží nástroje, jakoby se rozhodoval, který zrovna použije. Pak jeden vezme do ruky a přistoupí ke svému vězni+

+Aljoša přistoupí k vězni a uchechtává se, jak se těší na to, co teď přijde+ Kterým prstem začneme? +zacvaká mu zahradními nůžkami před nosem a pak do nich sevře první prst+ Tak co... budeš mluvit? Ptám se tě naposled! +muž u dveří se otočí k nim, aby dobře viděl+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Isaac Walker » 02 dub 2016 21:33

*Prosmýkne se kolem Nef a vrazí dovnitř jako první. Ještě že tak, protože hned za dveřma se srazí s jakousi gorilou. Moment překvapení na jejich straně, takže než chlap stihne zareagovat, vrazí mu pěst do břicha a jak se ten zmetek předkloní, vyjde mu naproti kolenem. Mohl by použít hůlku, co má v ruce, ale je tak napruženej, že potřebuje do něčeho praštit. Většina lidí by po tomhle měla dost, ale tenhle chlap je zdá se odolnější, takže ještě v předklonu vyrazí proti Isaacovi a sevře ho mohutnými pažemi kolem pasu. Chvíli spolu zápolí, než se Isaacovi povede natočit hůlku do správného úhlu a kouzlem pošle toho neřáda do bezvědomí. Ani nepočká, až dopadne na zem, a už se s hůlkou v ruce rozhlíží, co Nef a Aljoša.*
Uživatelský avatar
Isaac Walker
Mág
 
Příspěvky: 276
Registrován: 09 bře 2014 22:51

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Neferet » 02 dub 2016 21:57

+ucouvne kousek stranou, když se kolem ní protlačí Isaac. zamračí se nad tím, ale neprotestuje, když si uvědomí, že se pustil do nějakýho chlapa, co stál hned u dveří. rychlým krátkým pohledem zkontroluje, že se o sebe postará, ne že by o tom pochypovala, a protáhne se kolem zápolící dvojce, aby měla dobrý výhled na Aljošku a muže, který má na svědomí, všechny ty výkřiky bolesti+ Dlouho jsem se neviděli... Aljoško... +zapřede tiše, ale přesto důrazně s potěšením vrčením v pozadí+ Pamatuješ si na mě? +protáhne tiše a z hlavy si stáhne kápy upírajíc na něj své rudé oči+ Přišla jsem splatit svůj dluh... +na rtech se jí objeví velmi nepříjemný úsměv slibující mnoho bolesti+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Cestou, necestou...

Příspěvekod Styx Lupin » 02 dub 2016 22:15

+už se chystá přecvaknout vězni prst, když jeho pozornost upoutá hluk u dveří. Otočí se a zahlédne rvačku svého parťáka s nějakým mužem. Rychle odloží kleště, sáhne po dýce na stole a chce mu jít pomoct, když mu cestu zastoupí nějaká postava+ Što ty? +houkne na ni a sevře dýku pevněji v ruce. Když mu Nef ukáže tvář, chvíli na ni civí a neví, kam ji má zařadit. Pak mu to najednou svitne+ Pokrovsk... +usměje se a ukáže zkažený chrup+ No né... tys to přežila? Myslel jsem, že to tam shořelo na popel i s tebou. Jak se ti povedlo zachránit se? +okecává to, aby odvrátil její pozornost, ale přitom se k ní nenápadně blíží a číhá na vhodnou příležitost, aby se na ni vrhnul+ Jaký dluh? +když je od ní už jen dva kroky, skočí a prudce po ní sekne dýkou+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie

PředchozíDalší

Zpět na Darktor

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron