od Isaac Walker » 11 bře 2016 09:19
*Že zvedá sklenici ke rtům si všimne až příliš pozdě, aby ji varoval. Za normálních okolností by to asi nějak okomentoval, buď by si z ní utahoval, nebo by ji politoval, ale teď by ho nejspíš stejně nevnímala, takže se jenom soucitně ušklíbne nad jejím výrazem a radši ji nerozptyluje blbostma. Vidí, že i takhle má sama se sebou co dělat. Jakmile žárovky začnou poblikávat, překvapeně se na ně podívá, takový kouzlo nikdy neviděl, ale na druhou stranu Neferetina magie je dost zvláštní, aspoň pro něj, takže usoudí, že na podobně podivný kousky by si měl nejspíš začít zvykat. Kouká, jak se lidi v lokálu zmateně rozhlížej a po chvíli už všichni jako omámení čučej na strop a sledujou, jak žárovky jedna po druhý zhasínaj, místo aby je napadlo zjišťovat, co se děje, a v duchu ocení ten nápad, díky kterýmu maj nejenom tmu, ale i jistotu, že teď si jich chvíli nebude všímat vůbec nikdo.* Jdeme, *zavelí, když má pocit, že je ta správná chvíle. Vytáhne hůlku, zamumlá jistou inkantaci a barmanovi se rozšíří oči a nasadí lehce vygumovaný výraz. Vstanou od stolu, na chvliku se zastaví, aby vytvořil iluzi. V mžiku naproti na lavici sedí další Nef s Isaacem, ona s rukama v klíně a sklopenou hlavou, vlasy jí částečně zakrývají tvář, on jednu ruku položenou na její dlani, prsty druhé obtočené kolem sklenice na stole, hlavu natočenou k Nef. Dokonce oba na střídačku pohybují rty, jako by byli zabraní do tichého hovoru. Při bližším zkoumání by iluze asi neobstála, na okrajích je maličko rozostřená a jejich rty se pohybují v pravidelných intervalech, jak na ně vložil něco, jako časovou smyčku, ale snad je nikdo nebude pozorovat tak dlouho, aby si toho všiml, přece jenom jenom tam tak sedí, pijí pivo a mluví, není na nich nic, co by upoutalo něčí pozornost.* Tak, to by šlo, *přikývne si pro sebe, chytne Nef za ruku a kradmo se vydají ke dveřím do zadní části lokálu*